Jak vyplynulo z exkluzivního průzkumu společnosti Sodexo, který mapoval rozdíly ve stravování v práci před rokem 1989 a dnes, až dvě třetiny českých strávníků mimořádně pozitivně hodnotí porevoluční éru – je více z čeho vybírat a celková nabídka pracovních obědů je dobrá. Pokud jde o konkrétní kvalitativní změny, Češi současné obědy hodnotí jako kvalitnější, zdravější, chutnají jim více. Oceňují i důslednější hygienu.
Naopak až bezmála třetina lidí s nostalgií vzpomíná na větší „předrevoluční“ obědové porce. Vadí to zejména strávníkům se základním vzděláním a rovněž obyvatelům na Vysočině, v Ústeckém, Moravskoslezském, Plzeňském nebo Středočeském kraji. Necelá pětina dotázaných zase připomínala, že před listopadem bylo závodní stravování levnější. Zajímavé je, že na nižší ceny si vzpomněli spíše muži než ženy.
Téměř pětina strávníků je rovněž přesvědčena o tom, že před listopadovou revolucí byly poctivější receptury. Dřívější obědy více chutnaly 15 procentům Čechů. Více než desetina lidí si rovněž posteskla, že dříve bylo více času pravidelně si zajít na oběd.
Závodní stravování a stravenky
Pavel Trmal, který před listopadem 1989 pracoval v legendárním podniku Restaurace a jídelny (RaJ) v Praze 1, uvedl, že před rokem 1989 bylo závodní stravování součástí firem. „Nikdo nesledoval náklady na jedno uvařené jídlo, pouze se sledovaly náklady na suroviny, které se musely vyúčtovat s přesností na 0,01 Kčs a zaměstnanci platili minimální částku za jedno jídlo,“ řekl Trmal, který je dnes regionálním ředitelem pro catering v jídelnách Sodexo na Slovensku.
Průměrná cena oběda je podle aktuálních statistik společnosti Sodexo Benefity 127 korun. Nejvíce podle nich platí lidé Praze (138 Kč) a nejméně lidé v Karlovarském a Ústeckém kraji (113 Kč). Průměrná cena oběda se velmi blíží daňově nejvýhodnější hodnotě stravenky 123 Kč, což je částka, která se nejvíce vyplatí zaměstnancům i zaměstnavatelům.
Právě stravenky jsou příkladem řešení, které se objevilo až po roce 1989. Před tím si lidé mohli vybrat, jestli budou za obědy platit v hotovosti nebo obědovými lístky, případně zálohou ze mzdy. Dnes je možností mnohem více. Kromě hotovosti se používají platební karty, ale také papírové stravenky, stravenkové platební karty nebo on-line objednávky.
„Tradice dotovaných obědů je u nás dlouhá a mezi zaměstnanci oblíbená. I když se stravenky jako takové objevily na českém trhu až začátkem 90. let, také prošly velkou proměnou od papírových poukázek přes elektronické karty až k uživatelskému účtu v mobilní aplikaci,“ řekl Daniel Čapek, prezident Sodexo pro Českou republiku a Slovensko.
Společnost u stolu
Okruh těch, se kterými trávíme čas oběda, zůstal navzdory společenským změnám víceméně stejný. Polovina z těch, kteří pamatují poměry před rokem 1989, dnes stále obědvá s kolegy. Více než třetina strávníků přiznává oběd o samotě. Jen každý desátý Čech či Češka obědvá v pracovní dny v rodinném kruhu. Oběd s přáteli je velkým luxusem a může si jej dovolit jen pět procent Čechů.
Jak dál vyplynulo z exkluzivního průzkumu společnosti Sodexo, práce a vztahy na pracovišti jsou stálicí a konverzačním evergreenem – u pracovního oběda dnes tvoří až téměř polovinu času všech rozhovorů. Před revolucí za „bezpečná obědová konverzační témata“ lidé považovali zejména rodinu, sport, hobby a koníčky. I dnes mají rodinné vztahy u obědové konverzace své místo u 12 procent dotázaných. Zato koníčky a sport (8 a 4 procent) ustoupily diskusím o politice (11 procent).
Jak v jídelnách a tak i restaracích se slušnost vytratila. Dříve za „temných dob totality“ při příchodu do zařízení muži sundali pokrývky s hlavy. Dnesní mladí si sednou jako řupi a nesmeknou, ani když jim to vytknete. Odpověď „Máme svobodu“. Jestli hulvátství je svododa tak zaplať pánbůh, že jsem převážnou část života prožil v tom ůprohnilém“ socializmu.
svatá pravda slušnost se vytratila kdo ví kam.
Jak v jídelnách a tak i restaracích se slušnost vytratila. Dříve za “temných dob totality” při příchodu do zařízení muži sundali pokrývky s hlavy. Dnesní mladí si sednou jako řupi a nesmeknou, ani když jim to vytknete. Odpověď “Máme svobodu”. Jestli hulvátství je svododa tak zaplať pánbůh, že jsem převážnou část života prožil v tom ůprohnilém” socializmu.
Byl jsem vedoucí vařili si tři druhy obědů a druhů asi se tady vařili průměrně za rok a uvařilo asi skoro 200 druhů druhů.a někdy, i si více druhů.Takže přez 200 druhů a myslím si,že to bylo myslím,že je to solidní počet.A vařili se vařili jídla která byla náročná na práci a nechci se vytahovat ale vařili se kvalitně a bylo většina chutnější i než v lepších restauracích a navíc jen z kvalitních surivin a bez různých masoksů a dochacování bez chémií.A dnes?
Vážený pane Jaromíre, hodně záleží na tom, kam se chodíte stravovat. Já si třeba nemůžu stěžovat na nezdvořilost jiných hostů, asi proto, že jsem zvyklá jíst v restauracích na jisté kulturní úrovni.
Vážená slečno či paní Deniso, on každý nemá na to, aby si mohl dovolit chodit do dražších restaurací. Hezký den
Výběr před rokem 89 daleko pestřejší i porce vůči dnešní ceně větší , dnes zdravější (používání lepších olejů více zeleniny )hygiena na stejné úrovni ! Dnes používání poledních menu je směšné !!
To jsou hovadiny,oběd si radši nedávat,protože za půl hodiny to do sebe naházet je k zblití.Montovnám zdar..
za půl hodiny se najím třikrát. jenže v montovně si člověk nesmí dát jídlo na pracovišti, takže se jí samozřejmě „na tajňačku“, když se dozorce zrovna nedívá, a jenom to, co se vleze do dlaně. U nás to do jídelny bylo 400 metrů. takže na jídlo reálně zbývalo 6 minut, aby člověk stihl dosprintovat zpátky.
Dnes je to doslova tragédie. Všichni řeší náklady a tak se vaří z nejlevnějšího materiálu. Než aby někdo udělal knedliky, tak je koupí hotové. Dáte si k obědu obyčejnou sodovku a oni vytáhnou dvoulitrovou plastovou lahev, která je poloviční již bez bublinek a pijete spíše vodu. Těchto věcí je mnoho co by se dalo vyřknout, ale ceny docela rostou a kvalita je mizerná. Cena jídla přesáhla 120 kč a to je bez pití. Většinou už vidím že je něco špatně na velikosti porce. Kolikrát mi to připadá, že je to porce pro školní dítě.
U nas v praci se nic nezměnilo a nazev naší kantýny Jedová chyše je ta vystížná přezdívka
No vzpomínám jak v dobách minulých chlapi vedli spory o patky knedlíku … a rozhodně ne proto pro mladý dutohlavce že by nebylo co cpát do pupíku
Jo, jo, přesně tak. Jeden můj kolega seřval výdejkyni oběda jestli už někdy viděla, aby měla štrycla knedlíku pět konců…-)))
A proč? on je nechtěl? konce jsou přece nejlepší. Slavné časy knedlíkových bitev a kšeftování…
…jo,jo…paní, už jste někdy viděla, aby měl knedlík pět konců?!!..:-)
Hulvátství je dnešním fenoménem. Při obědě si strávníci hlasitě vyřizují telefonáty, konverzace je často horší než u dlaždičů a mnohé stravovny mají tak nahlas puštěnou hudbu, že není u stolu možná ani lehká konverzace…
Myslím si, že se v článku lže a nebo minimálně, že to není pravda, co se týče průměrných cen. Např. v takovém Globusu se najíte perfektní bašty a v přiměřeném množství za daleko méně peněz, než uvádí článek. Co se týče minulého režimu, tak oběd v závodní jídelně s polévkou nebo bez, stál 4,50Kčs, takže pro mudrlanty, že se dnešní ceny dělí 10, stál by dnes 45,-Kč. O kvalitě se nebudu zmiňovat, protože omáčková jídla jako rajská, koprová, svíčková a nebo guláš byly opravdu s fešně vařeným předním hovězím a nebyly nahrazovány vepřovým. Chodíme do jedné hospody, kde meníčko stojí 95,-Kč, ale ta porce nejde sníst, tak si dáváme dětské porce, takže ve finále platíme 55,-Kč. Jenže je to hodně o smažených jídlech. Pokud bych měl zmiňovat tatarskou omáčku, kterou vám donesli v porcelánovém džbánečku, tak ta nechutná, odporně páchnoucí Helmanska v pytlíčku je opravdovej hnus. Kdepááák dnešní dobo veřejného stravování, na dobu před 89 nemáte a už nikdy mít nebudete.
Je to hunus nad hunus a lidé si libují…
Já si myslím, že nyní je větší výběr jídel. Nelze srovnávat s obdobím před rokem 1989.