Na sestupu jsou tržby v maloobchodu už od podzimu roku 2021, takže o nějakém překvapení snad nemůže být vlastně řeč. Při porovnání s průměrnými očištěnými nákupy v roce 2019 se obsah nákupních košíků smrknul o 5,6 procenta, což je mimochodem nejvíc v celé EU.
Vliv inflace je neúprosný, a tak zatímco v obchodech v dubnu nechali lidé o 20 procenta více peněz než v roce 2019, ale odnesli si v podstatě o 5,6 procenta méně zboží. Ve srovnání s posledním předcovidovým rokem nakupují méně téměř všeho zboží s výjimkou elektroniky a kosmetiky.
O deset procent méně se nakupují dokonce i potraviny, nicméně největší (pětinový) propad zaznamenaly obchody s oblečením a obuví.
Tržby v kasách však u prodejců oblečení až tak neutrpěly, protože díky shodou okolností nejrychlejšímu zdražování v celé EU solidně alespoň nominálně vzrostly.
I v dubnu bylo v meziročním srovnání vidět, že lidé omezují zbytné nákupy, takže stranou šlo zboží pro volný čas, a především pak vybavení domácností. Méně ovšem nakupovali i potravin, takže jediným zbožím, za které byli ochotni vydat reálně více, byly pohonné hmoty, kterým nepochybně pomohly výrazně nižší ceny.
Co můžeme čekat dál? Díky nižší očekávané inflaci bude propad maloobchodu ve druhé polovině roku zpomalovat. Jen těžko se dá očekávat, že by se tempo letošní tržeb obchodníků přehouplo do plusu. K tomu by byl potřeba rychlejší pokles inflace a mimochodem i marží.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
