Nejpopulárnější jsou on-line nákupy v Dánsku – tak jako před deseti lety. Loni tam on-line nákup uskutečnilo 84 procent populace ve věku od 16 do 74 let. Nejméně populární jsou on-line nákupy v rámci zemí EU v Rumunsku, kde je uskuteční pouze 20 procent lidí.
Před deseti lety bylo na chvostu Bulharsko, kde v roce 2008 nakupovala on-line pouhá tři procenta populace.
Ve všech zemích EU bez výjimky došlo v posledních deseti letech k rozmachu on-line nakupování, nejvýraznější nastal v Estonsku, kde mezi lety 2008 a 2018 stoupl podíl populace nakupující on-line z pouhých deseti na 61 procent.
Právě Estonsko společně s Belgií v posledních deseti letech předběhly Česko v podílu on-line nakupující populace, takže Česko si oproti roku 2008 v žebříčku zemí EU dle tohoto podílu mírně pohoršilo. Z bývalého východního bloku se společně se Slovenskem dělí o druhé místo, právě za Estonskem. Obecně se na špici žebříčku umísťují bohatší ekonomiky starých zemí EU, kde obyvatelstvo disponuje vyšší kupní silou a bývá tam i lepší dostupnost rychlého internetu, případně pokrytí mobilními sítěmi nové generace.
V rámci jednotlivých druhů zboží objednávaného on-line se v rámci EU Češi obzvláště vysoko umisťují v případě potravin. Více než třetina Čechů loni nakupovala potraviny prostřednictvím e-shopu, což v rámci celé EU, s průměrným 25procentním podílem, stačí na třetí místo, za Británií a Estonskem. Češi on-line nakupují ve vyšším počtu případů také oděvy a sportovní zboží (61 procent Čechů), zájezdy a ubytování (45 procent) a potřeby pro domácnost (35 procent).
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
