Výrazně směrem k lepšímu byl navíc revidován údaj za září, z meziměsíčních +0,6 procenta na +1,1 procenta. Z hlediska struktury byly německé statistiky vylepšeny výrazným růstem stavebnictví (meziměsíčně o 4,2 %), které je v Německu zahrnováno do souhrnného ukazatele průmyslové produkce.
Ve zpracovatelském průmyslu klesla produkce meziměsíčně o 0,5 procenta, což je stále o poznání mělčí pokles, než v ČR. Produkce automobilů byla v Německu meziměsíčně nižší o 2,1 procenta, avšak po předchozím růstu o 9,5 procenta.
Pozitivní byl v říjnu i vývoj továrních objednávek, a to nejen v Německu, ale i v USA. Jejich reálný objem se v obou zemích zvýšil meziměsíčně o zhruba procento a předčil očekávání trhu. V Německu navíc došlo k výrazné revizi zářijového poklesu objednávek z mínus čtyř procent na -2,9 procenta meziměsíčně.
Ekonomika eurozóny podle konečného odhadu hrubého domácího produktu (HDP) rostla ve třetím letošním čtvrtletí mezičtvrtletním tempem o 0,3 procenta, což je o desetinu více, než ukazoval předběžný odhad.
K dobrému výsledku přispěl hlavně pokračující růst spotřeby domácností (mezičtvrtletně o 0,9 %) podpořený vyšším růstem mezd, expanzivní fiskální politikou jednotlivých evropských států a také stále vysokým stavem úspor domácností nahromaděných během pandemie.
Silný meziměsíční pokles maloobchodních tržeb v eurozóně za říjen však pro poslední letošní čtvrtletí indikuje zhoršení spotřebitelské poptávky. Finanční situace firem zůstala ve třetím čtvrtletí příznivá, a to i díky schopnosti dále přenášet zvýšené náklady na spotřebitele. To přispělo k výrazné akceleraci růstu fixních investic z 0,9 procenta na 3,6 procenta mezičtvrtletně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
