Pokračuje pokles cen zemědělských výrobců, když v meziměsíčním srovnání byly nižší o 1,2 procenta a meziročně dokonce o 19 procent. V rostlinné výrobě se snížily ceny meziročně o 23,3 procenta, kdy byl opětovně zaznamenán signifikantní pokles zejména cen obilovin (-37,2 %) a olejnin (-31,7 %).
Na druhé straně ceny ovoce (+43,3 %) či brambor (25,8 %) rostly velmi dynamicky. V živočišně výrobě byly ceny nižší takřka o 13 procent, když nejvíce poklesly ceny mléka (téměř o 20 %) a dále také vajec (-18,1 %), drůbeže (-11,0 %) či skotu (-3,7 %).
Ceny stavebních prací vzrostly meziměsíčně o 0,1 procenta a meziročně o 2,6 procenta a je otázkou, zda se projeví snížení DPH na stavební práce od letošního roku. Ceny tržních služeb meziměsíčně stagnovaly a meziročně došlo k nárůstu o 4,4 procenta.
Co se týká jednotlivých kategorií v průmyslu, tak podobně jako v listopadu došlo k významnému meziročnímu nárůstu cen černého a hnědého uhlí a lignitu (o 61,7 %). Rovněž rostly ceny ropy a zemního plynu, a to o 43,8 procenta.
Mírnější růst cen je evidován u oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+9,6 %), elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (+6,3 %) či motorových vozidel (+3,1 %). Pokračoval pokles cen dřeva, dřevěných a korkových výrobků (o 22,7 %) a základních kovů (o 12,6 %).
Také papír a výrobky z papírů poklesly o takřka 15 procent. Pokud bychom vyloučili z výpočtu ceny energií, tak by ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 0,6 procenta.
Ceny průmyslových výrobců v roce 2022 vzrostly v průměru o 24,3 procenta, zatímco v roce 2023 jejich růst zpomalil na pět procent. V zemědělském sektoru došlo k průměrnému nárůstu cen v roce 2022 o téměř 32 procenta, ale v letošním roce pozorujeme výraznou korekci, když klesly o šest procent.
Z toho vyplývá, že inflační tlaky na straně nabídky jsou marginální. Uklidnění cen komodit na světových trzích a velmi slabá poptávka nedovoluje průmyslníkům zásadněji zvyšovat své cenové požadavky. Totéž platí pro zemědělce, proto v tomto roce neočekáváme nějaké skokové navyšování cen v těchto oblastech, což je velmi dobrá zpráva i pro konečné spotřebitele.
V poslední době silně rezonované téma ve veřejném prostoru, jaké budou ceny potravin, tak naskýtá jasnější obrázek. Ceny potravin jako celku by rozhodně neměly růst o zmiňovaných pět až deset procent, a pokud by opravdu došlo k takto razantnímu navyšování cen potravin na pultech obchodů, bude za tím stát především jejich obchodní politika.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
