Parita kupní síly: Nůžky mezi Českem a Slovenskem se rozevírají

Názor
Podle údajů Eurostatu zveřejněných v pátek se od začátku pandemie koronaviru zadrhla ekonomická konvergence ČR k evropskému průměru. Z původních 93 procent dosahovaných ještě v roce 2020 se ČR posunula na 91 procent unijního průměru počítaného podle parity kupní síly.
Na místo konvergence Slovensko, zdá se, zejména po roce 2015 diverguje. A rozevírají se rovněž i nůžky mezi Slovenskem a Českem. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Mírné zhoršení v podílu hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele jde na vrub faktu, že se českému HDP nepodařilo se zatím vrátit ani na předcovidovou úroveň a už je opět česká ekonomika – jako jedna ze tří v unii – opět v recesi.

Přesto z pohledu HDP na obyvatele v kupní síle je na patnáctém místě a předčí ze starých členských zemí Španělsko a samozřejmě i Řecko. Asi nepřekvapí, že na posledním místě v řebříčku je Bulharsko, avšak předposlední místo pro Slovensko (67 %) je už téměř šokující s ohledem na to, že je tato země už od roku 2009 součástí eurozóny.

PSALI JSME:
Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích

Na místo konvergence Slovensko, zdá se, zejména po roce 2015 diverguje. A rozevírají se rovněž i nůžky mezi Slovenskem a Českem. Úroveň Slovenska, pokud budeme věřit datům Eurostatu, už zaostává za Polskem, Maďarskem a od roku 2020 i Rumunskem.

Cenová úroveň v ČR dosahovala v roce 2022 necelých 81 procent průměru EU a zasloužila se o to nejenom vysoká inflace, ale i posilující koruna, která odvádí svůj díl konvergence téměř bezbolestně.

Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Nůžky mezi ratingem Česka a Slovenska jsou třicet let po rozpadu federace nebývale rozevřeny

Zavřít reklamu ×
  1. Musel jsem hodně listovat po internetu, abych tento odborně napsaný článek pochopil. Autor jako hlavní ekonom banky nepochopil, že by měl své informace přibližovat lidem a ne jen dalším ekonomům!

    • Áno, vidím to stejně jako pan autor. Slováci asi nevidí, co jim euro přineslo a jako holubičí národ se proti tomu navíc neumí postavit.

      • Euro? Ale prosímvás, euro jim v tomhle pomáhá, bez něj by na tom byli ještě podstatně hůř. Ten problém se ve skutečnosti jmenuje Fico a SMER.

  2. Pro laiky je článek ( i ty dva uvnitř) ažaž dostačující. Mě tam schází grafy.
    A dále- je cenová úroveň cenovou hladinou? Nějak mi do toho “nepasuje“ i stávající parita měn.

  3. Tak to je pro mě šok ! A svědčí pouze o tom, že slovenský národ nemá schopné politické elity a de facto kopíruje ukrajinský model – bohatá elita, chudý lid.
    ČR má sice všehoschopné elity , ale v rámci možností se národu vede o dost lépe než našim slovenským spoluobčanům.

  4. Nevím, proč se autor domnívá, že pokud je země v eurozoně, bude se jí dařit. Ono proč jsme asi předběhli země jako Španělsko nebo Portugalsko, proč jsme předběhli Řecko a další státy platíci Eurem? Protože nemůžete zemím s rozdílným ekonomickým výkonem dát stejnou měnu. Jediný, kdo na Euru vydělal je Německo, Belgie a Holandsko. Francie oproti tomu čelí rekordnímu zadlužení v absolutních číslech a jih Evropy pomalu ale jistě krachuje.
    Nemůžete prostě dát stejnou měnu Německu a Slovensku, když jsou jejich ekonomiky tak rozdílné. Stačí se podívat na to tempo zadlužování Slováků po vstupu do eurozony.

    • Tohle je úplný blábol. Samozřejmě že to není problém. Podívejte na Spojené Státy, tam všichni platí dolarem a přitom výkonnost ekonomik členksých států je úplně diametrálně odlišná, dokonce podstatně větší, než mezi tím Slovenskem a Německem.
      Právě naopak, ČNB má už delší dobu problém s tím, že regulace ekonomiky prostřednictvím koruny nezabírá; cca třetina ČESKÝCH firem totiž už dávno používá euro a další třetina kombinuje obojí, euro s korunou.
      Největším problémem Slovenska je ve skutečnosti vysoká korupce, která nejvíc bujela za vlády Mečiara a potom Fica. To je prostředí, které žene schopné a šikovné slováky pryč z domoviny, zejména do Čech, Německa a US/UK.

  5. „Nevím, proč se autor domnívá, že pokud je země v eurozoně, bude se jí dařit. Ono proč jsme asi předběhli země jako Španělsko nebo Portugalsko, proč jsme předběhli Řecko a další státy platíci Eurem? Protože nemůžete zemím s rozdílným ekonomickým výkonem dát stejnou měnu. Jediný, kdo na Euru vydělal je Německo, Belgie a Holandsko. Francie oproti tomu čelí rekordnímu zadlužení v absolutních číslech a jih Evropy pomalu ale jistě krachuje.
    Nemůžete prostě dát stejnou měnu Německu a Slovensku, když jsou jejich ekonomiky tak rozdílné. Stačí se podívat na to tempo zadlužování Slováků po vstupu do eurozony.“
    Tesat tato slova do kamene a tlouct bezmezným zastáncům přijetí Eura do hlavy! A přitom stačí trocha logiky, aby to každý pochopil!

  6. Životní úroveň v ČR byla vždy vyšší než v SR a i pracovních příležitostí bylo vždy mnohem víc, zejména ty platy byli o poznání vyšší. To byli důvody, proč jsem se ze Slovenska zdekoval do ČR za prací už před 23 lety

  7. Vypadá to , že euro nebude tak úplně asi hlavním důvodem ukazatele lepší životní úrovně . Proč je u nás tolik Slováků nastálo , když je euro tak skvělá měna ?

Napsat komentář: Toman Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.