Dnes je z čeho rozdávat, protože ekonomika je u nás na vrcholu, na jakém v novodobé historii země nebyla. Přebytky se sypou do státní kasy a sypaly by se i bez Babiše. Zkrátka je z čeho rozdávat, firmy jedou. Jenže podle všeho začínají hubenější léta.
Průmysl i obchod brzdí, inflace, byť statisticky držená dole se přece šplhá nahoru, a kdyby se do ní počítalo i bydlení, tedy raketově rostoucí ceny nemovitostí, byla by někde úplně jinde, velké podniky se chystají propouštět, automobilový průmysl je v emisní křeči. Takže do kasy se toho příští rok nejspíše tolik nevybere.
A je to už vidět na tom, že stát vybral na daních asi o jedenáct miliard méně, než plánoval. Podle sociálně demokratického vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka je to jen kosmetická věc, pár drobných čísel. Naopak tvrdí, že stát má výtečné inkaso, a tak mohl koupit třeba nové policejní vozy.
Růst nemůže být věčný
Fajn. Ale respektovaní ekonomové i selský rozum vidí, že růst nemůže být věčný. A také nebude. Otázku, zda by vláda neměla tvořit rezervy na horší časy, si klade i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Ale i další ekonomové varují, že za deset let už stát nemusí na důchody mít, protože seniorů rapidně přibude.
„Co o tom ekonomové vědí, co bude v roce 2030… my narveme peníze do našich lidí, do důchodců. Na důchody vždy bude. Dají na ně peníze zaměstnavatelé a stát. Důchody budou růst, důchodci jsou pro nás priorita,“ opáčil Babiš v nedávné Partii na Primě.
Jenže i když opoziční politici nehovoří tak libozvučně, povětšinou jsou jen jako psi, co štěkají, ale nekoušou. Až na výjimky Babišovi nedosahují ani po paty ve schopnosti na jakoukoliv otázku odpovídat jen to, co chtějí. Ale i tak v jednom mají nejspíše přece jen pravdu: Měli bychom tvořit rezervy, ať jsme napravo, nalevo nebo ve středu.
Jaká reforma? Přidáme vám!
Babiš s šibalským úsměvem uhýbá otázce, zda jeho kabinet připraví penzijní reformu. Jeho odpovědi se většině seniorů a lidem bez větších úspor jistě zalíbí, protože je jednoduchá.
Premiér jen pokrčí rameny, zavlní se, a řekne: „Jakou reformu, co to je? Hlavní je, že přidáme důchodcům a máme můj národní investiční plán.“ Babiš se ani moc nemusí snažit udělat si u tolika lidí plus. Rozdá přebytky a nechá druhé, ať se utlučou ve složitém vysvětlování.
Většina lidí se totiž jen uchechtne, když slyší od opozice, že by se hlavně měla udělat důchodová reforma, aby bylo jasné, z čeho brát na penze i později, když populace stárne. Penzijní reforma se v Česku plácá už třicet let a ta co byla napojena na tzv. druhý pilíř, skončila dříve, než začala. Lidé jsou už unavení z toho, jak se nad tím scházejí početné chytré komise. Zajímá je jedno. Kolik letos a příští rok dostanou. Babiš to ví, ani na to nepotřebuje drahé marketéry.
