Po chodníku by neměli jezdit ani ti nejmenší

Vypadněte, nemáte tu co dělat! To vy se tady pletete! Cyklisté versus chodci je citlivé jarní téma, které letos posílilo lockdownem zahuštěný pohyb lidí na ulicích i v parcích. Chodci a cyklisté se vzájemně považují za vetřelce a vyhánějí z území, které považují za sobě vyhrazená. Velmi často mylně. Rodiče si například myslí, že děti do deseti let mohou volně jezdit na kole po chodníku. Pletou se, zákon to zakazuje, i když policie obvykle toleruje.
Rodiče si myslí, že děti do deseti let mohou volně jezdit na kole po chodníku. Pletou se, zákon to zakazuje, i když policie obvykle toleruje. Ilustrační foto: Pixabay.com

Hovoříme o právech a povinnostech chodců, ale podle zákona o silničním provozu na pozemních komunikacích jsou do této skupiny zařazeny i osoby pohybující se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení (např. skateboardu – pozn. aut.).

Mezi cyklisty patří z hlediska provozu na pozemních komunikacích i jezdci na koloběžkách (včetně elektrických). Kdy mohou tyto skupiny sdílet stejný prostor a kdy naopak je území těch druhých zapovězeno?

Společně na jedné stezce

Určitě to znáte. Po stezce kráčejí dvě klábosící matky s kočárky, kolem nich pobíhá pes bez vodítka a zezadu se k nim svižně blíží cyklista. Ten na poslední chvíli zazvoní, takže polekané matky nekontrolovaně poskočí a pes obrátí pozornost na projíždějícího vetřelce. Zraněním to neskončí jen zázrakem. Kde nastala chyba?

Pokud šlo o společnou stezku pro chodce a cyklisty, tak chyba vznikla pořádná. Podle zákona na společné stezce pro chodce a cyklisty nesmí jezdec na kole ohrozit chodce a stejně tak chodec nesmí ohrozit cyklistu, který po stezce projíždí. Obě skupiny účastníků jsou zcela rovnoprávné a musí se vzájemně respektovat.

Pravidla říkají, že cyklista by se měl držet u pravého kraje stezky ve směru své jízdy a do středu či levé části by měl vjíždět pouze při objíždění překážky nebo jiného účastníka provozu. Chodci by se tedy měli držet levého kraje stezky. Každopádně by ani jedna skupina neměla zabírat celou šířku stezky.

Podívejte se pořádně na značku

Společná stezka je označena piktogramem kola i chodce. Pokud jsou tyto obrázky na značce pod sebou, jde o cestu skutečně společnou. Piktogramy vedle sebe (odděleny pruhem) značí stezku, kde má každá skupina svůj vyhrazený prostor, tedy označený pruh.

Např. cyklisté smějí do pruhu pro chodce vjet jen při objíždění, předjíždění, otáčení či odbočování a také při vjíždění na stezku, nebo naopak vyjíždění z ní. V žádném případě přitom nesmějí ohrozit chodce, kteří se pohybují ve svém pruhu. Totéž platí i obráceně, tedy pro chodce.

Na společné stezce je pro cyklisty povolena nejvyšší rychlost 30 km/h, přičemž musí způsob jízdy volit především s ohledem na ostatní uživatele stezky. Na společné stezce je venčení psů povoleno jen v případě, že jsou na vodítku a drženi v blízkosti majitele, který odpovídá za všechny případně způsobené škody.

Místo jen pro sebe

Mnohem přehlednějším typem jsou stezky určené výhradně cyklistům, tedy cyklostezky označené pouze bílým piktogramem kola. Tam chodci nemají místo, naopak chodci používající lyže, brusle či skateboard na stezku pro cyklisty vjet mohou.

A prostor vyhrazený výhradně chodcům? To je zpravidla klasický chodník.

Na těchto komunikacích se smí pohybovat jen ten, komu je prostor určen. Výjimku tvoří situace, kdy chodec potřebuje přejít stezku pro chodce (co nejkratší cestou, tedy obvykle příčně), nebo je cyklistům povolena jízda po chodníku dodatkovou tabulkou.

Cyklista na chodník nepatří

Může jet cyklista po chodníku? Obecně platí pravidlo, že cyklista na chodník nepatří. Výjimku tvoří pouze úseky s dodatkovou tabulkou „Stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol“. I zde však platí, že chodník je určen v první řadě k pohybu chodců, které cyklista v žádném případě nesmí ohrozit. Cyklista navíc může jet po takto označeném chodníku jen maximální rychlostí 20 km/hod.

A jak je to s dětmi? Za široce rozšířenou představou, že se zákaz jízdy na chodníku netýká dětí do deseti let, stojí mylně vykládané ustanovení v zákoně o provozu na pozemních komunikacích: „Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.“

Děti bez pokuty, rodiče neručí

Tato věta ovšem říká pouze to, že dítě do deseti let může jet bez dozoru po těch úsecích chodníku, kam je vjezd kol výslovně povolen, nikoli že může jezdit po chodníku obecně. Pro děti tedy platí stejné pravidlo jako pro dospělé cyklisty.

Jediný rozdíl je v tom, že děti do 15 let ještě nemají odpovědnost za přestupky, takže nemohou ani za jízdu po chodníku dostat pokutu. A odpovědnost je v tomto případě nepřenositelná, takže rodiče za chování dětí, která má charakter dopravního přestupku, nenesou přímou odpovědnost a nehrozí pokuta za tento přestupek ani jim.

Bezpečnost víc než zákon?

Zažili jste však, že by policie děti nebo jejich rodiče za jízdu po chodníku alespoň napomenula? Např. tisková mluvčí městské policie na stránkách plzeňského krajského ředitelství totiž tvrdí, že děti mladší deseti let mají jízdu po chodníku povolenu s ohledem na bezpečnost. Stejnou argumentaci použil i policista D. Linhart v Poradně Českého rozhlasu Vysočina.

A oslovení právníci sice argumentují zákonem, který obecně jízdu na chodníku zapovídá i nejmenším dětem, ale poukazují na jejich beztrestnost a v praxi projevovanou blahosklonnost policie. Ale dá se na ni opravdu spoléhat za všech okolností, když zákon jízdu na kole i koloběžce po chodnících a stezkách pro chodce striktně zapovídá?

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 24
Sdílet článek