Vyjdeme-li z uvedených čísel Forbes, platných pro rok 2020, poznamenaný covidovou krizí, připadlo by každému z dědiců necelých 59 miliard korun před poplatky. (Dědická daň sice byla zrušena, avšak zděděný majetek je třeba zahrnout do daně z příjmu, ač je od ní dědic osvobozen – pozn. aut.). Zejména notářské poplatky představují zpravidla jednotky procent předmětného majetku.
Nejbohatším Čechem by se tak stal Radovan Vítek, zatímco Kellnerovi dědici by se dělili o páté místo. Kromě Vítka a Křetínského by se před nimi umístil ještě Andrej Babiš a Karel Komárek.
Pokud se Kellner rozhodl ošetřit dědictví majetku po své smrti dědickou smlouvou či závětí, situace samozřejmě může být zcela odlišná od výše uvedené. Jednou z možností v takovém případě je hypoteticky i to, že některý či někteří členové Kellnerovy nejbližší rodiny – děti a manželka – se tak ocitají na první příčce žebříčku nejbohatších lidí ČR.
Skupina PPF v Petru Kellnerovi ztrácí zejména stratéga a vizionáře, který byl pro svoji autoritu, již z titulu svého zakladatelství disponoval, v podstatě nenahraditelný. To však neznamená, že se skupina nemůže dále úspěšně rozvíjet.
Úmrtí zakladatele, který ji s určitou vizí rozvíjel od samého počátku, vlastně od porevolučních let v Československu, resp. České republice, je však nepochybně největší výzvou, které skupina ve své třicetileté historii čelí. Analogie vždy kulhají, ale situaci lze přirovnat ke stavu, v němž se ocitla společnost Apple po úmrtí svého spoluzakladatele Steva Jobse.
Přišla o nenahraditelného vizionáře s nezastupitelnou zakladatelskou autoritou, avšak navázala na svůj úspěšný rozvoj z doby jeho života. I proto, že kontinuitu zajistili klíčoví pracovníci Apple, kteří byli s to alespoň částečně vycházet z Jobsova know-how, díky letité blízké spolupráci s ním. Stejně tak i ve skupině PPF jsou lidé, kteří mají potenciál zajistit jí kontinuitu a její další rozvoj.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
