Ke zhoršení nálady českých průmyslníků došlo především v důsledku prudkého snížení nových zakázek, které bylo nejrychlejší od prosince 2022 a zároveň patřilo k největším za více než tři roky. To se následně odrazilo v dalším poklesu výroby, která klesá již více než rok. Omezení výroby se pak odrazilo v pokračujícím propouštění zaměstnanců, které bylo nejrychlejší od července 2020.
Již čtvrtý měsíc v řadě běžel pokles cen vstupů. Ten byl dokonce nejrychlejší za posledních čtrnáct let. Ve snaze povzbudit prodeje pak firmy snižovaly i ceny výstupů, jak vyplývá z jednotlivých podpoložek indexu. Zároveň se průmyslníci snažili zbavit zásob a snížit nákupy vstupních surovin, což vedlo k dalšímu zkracování dodavatelských lhůt a dále tak snižovalo celkový index.
Červnový PMI ukazuje na výrazné zhoršení situace v českém průmyslu. Zároveň jsou ale stále patrné rozevřené nůžky mezi jeho vývojem a vývojem ukazatelů z reálné ekonomiky, kde trh práce zůstává utažený a daří se i automobilovému průmyslu.
Průmyslová produkce jako celek v dubnu sice poklesla (-1,9 % m/m) a nejinak tomu bude i v květnu (náš odhad -0,9 % m/m, pozn. aut.), výroba aut ale v květnu meziměsíčně o 18,5 procenta rostla a dosáhla druhého nejlepšího výkonu od konce roku 2019.
Další vývoj bude závislý na situaci v Německu a eurozóně. Data přicházející z Německa v posledních měsících měla tendenci zklamávat, vyhlídky za eurozónu jako celek, jsou ale relativně příznivé. Evropský průmysl byl tažen dolů především snahou omezit spotřebu energie v důsledku energetické krize, přičemž tento faktor již odezněl.
V mnoha odvětvích stále převažuje poptávka nad nabídkou, a to včetně automobilového sektoru, který je nyní na 92 procentech předpandemické výrobní úrovně. To by mohlo pomoci průmyslový sektor v eurozóně i Česku opět nakopnout.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com