
A to i přes oslabování koruny vůči dolaru. Nicméně zlevňování by v týdnu, který bude následovat po tam nadcházejícím, mohlo ustat. A to kvůli rostoucímu napětí na Blízkém východě. Kvůli němu ostatně ropa Brent aktuálně zdražuje.
Írán totiž chystá odplatu Izraeli za jeho zabití šéfa Hamásu, k němuž došlo v Íránu. Teherán se podle středeční zprávy New York Times připravuje na válku jak s Izraelem, tak se Spojenými státy, které mu stojí po boku. Úder na Izrael má být prý „těžký“.
Hrozí tudíž závažné vyostření situace na Blízkém východě. Mohlo by to v Česku citelně zvednout nejen cenu pohonných hmot, leč třeba i zemního plynu. Záleží ovšem na razanci, rozsahu a účinnosti případného úderu Íránu na izraelské cíle a na povaze dalších kroků Tel Avivu.
Pohonné hmoty jsou ovšem zatím v Česku nebývalé levné – alespoň tedy ve srovnání v rámci EU. Česko se letos stalo „rájem levných pohonných hmot“ v EU. Podle červencových dat Evropské komise vykazovalo totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU.
Tato cena odpovídala v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr. To byla čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší byla pouze na Maltě a v Bulharsku.
V Litvě bylo sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Průměrná cena benzínu a nafty tam byla prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU byla pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.
Naftu měli čeští řidiči čtvrtou nejlevnější v EU, v případě benzínu se Česko dělilo o pátou příčku pořadí zemí EU dle nejnižších cen. Česko letos v létě tedy vykazuje nižší ceny pohonných hmot i než Polsko a Rumunsko, což je historicky nebývalé.
Má také nižší cenu než Slovensko nebo Maďarsko. V rámci zemí Vísegrádské skupiny tedy vykazuje nejnižší cenu, přestože je z daných ekonomik nejbohatší a jeho obyvatelé tedy disponují relativně nejvyšší kupní silou.
Nebývalou láci benzínu a nafty v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále v poměrně vysoké míře odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami.
Loni činil podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR celkem 58 procent, letos v prvním pololetí podle dat ministerstva průmyslu a obchodu činil 40 procent, což je v rámci EU stále relativně vysoké číslo.
Děje se tak v době platnosti západních sankcí, z nichž má však Česku výjimku. Dále se v poměrně nízké ceně pohonných hmot v ČR zrcadlí vysoká hustota čerpacích stanic v ČR, která zintenzivňuje konkurenční boj mezi nimi.
Mediální, společenský a politický tlak uplynulých dvou let pak v Česku učinil z cen pohonných hmot ostře sledované téma, což vedlo k nastavení marží v celém dodavatelském řetězci na přiměřenou úroveň.
Roli samozřejmě hraje také daňová politika státu. Spotřební daň z pohonných hmot se naposledy zvyšovala už poměrně dávno, k 1. lednu 2010. Od té doby se přechodně snížila jak spotřební daň z benzínu i nafty, trvale pak spotřební daň z nafty – k 1. lednu 2021. Spotřební daň z nafty je tak nyní na úrovni před rokem 2010.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Lukáš Kovanda
Česko se letos kvůli levným pohonným hmotám stalo „rájem“ pro motoristy a to díky pokračujícímu poměrně vysokému podílu dovážené ruské ropy „ve slevě“. Ilustrační foto: Depositphotos.com