Podle údajů, které má redakce FAEI.cz k dispozici, bylo v roce 2021 nahlášeno ČSOB Pojišťovně celkem 284 pojistných událostí souvisejících s duševním zdravím. Vyplaceno bylo pojistné ve výši 63 milionů korun.
Rok 2022 přinesl další nárůst, a to na 308 událostí a vyplacených 97 milionů korun. Předpokládané čísla pro rok 2023 ukazují na další zvyšování trendu – 335 událostí a 120 milionů korun na pojistných plněních.
„Podle našich čísel je evidentní, že invalidita způsobená poškozením fyzického či duševního zdraví se stává čím dál větším problémem. V roce 2021 jsme v souvislosti s těmito příčinami vyplatili necelých 63 milionů korun, letos očekáváme, že ta částka může být až téměř dvojnásobná,“ řekl Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.
Přibývá mladých pacientů
Znepokojující je podle něho také fakt, jak se na vzniku invalidity podílení duševní potíže mladších lidí. „Na základě našich statistik si plně uvědomujeme vážnost vlivu sociálních sítí na duševní zdraví mladých lidí. Proto jsme v letošním roce uskutečnili pět akcí zaměřených na prevenci duševních poruch a podporu duševního zdraví,“ dodal Střelický.
Vedení spolku Replug me Education, s nímž pojišťovna spolupracuje v oblasti prevence, potvrdilo, že významný vliv na psychiku má nadměrné používání chytrého telefonu. „V praxi i výzkumech se nám neustále potvrzuje, že má digitální well-being zásadní vliv na celkovou duševní pohodu dětí i dospělých,“ uvedla ředitelka spolku Jana Klusáková Seďová.
Aktivní a vědomé využívání digitálních technologií – například pro komunikaci s přáteli nebo hledání inspirace – přitom může duševní zdraví podporovat.
„Pokud však často sklouzáváme k pasivnímu scrollování, což je díky návykovému designu sociálních sítí a her velmi snadné, potýkáme se s přehlcením, porovnáváním s ostatními, nižší motivací k jiným činnostem, ale i s poruchami spánku či učení. Výjimkou nejsou ani úzkostné a depresivní stavy,“ upozornila Klusáková Seďová.
Data tohoto spolku ukazují, že 41 procent dětí zažívá intenzivní pocit osamělosti, který prokazatelně souvisí s problematickým užíváním digitálních technologií. Téměř pětina dotázaných pak přiznává, že jim nadměrné užívání telefonu negativně zasahuje do běžného života, a dalších 18 procent spadá do kategorie středně závažné až závažné depresivity.
Střední až těžké deprese
Národní monitoring duševního zdraví, který provedli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí, přitom potvrdil, že 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent úzkosti.
„Z průzkumu vyplývá, že víc než 50 procent žáků devátých tříd v České republice projevuje známky zhoršeného well-beingu. Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší.
Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou narušovat naše duševní zdraví,“ uvedl koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.
Na 30 procent dotázaných navíc projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci.
„Čtyři z deseti oslovených žáků navíc reportují známky středně těžké až těžké deprese. Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ vysvětlil Kučera.
Potíže mají hlavně dívky
Platí přitom, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky: Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci,“ sdělil Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Dodal, že při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, je zapotřebí se zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví.
„To je strategie, kterou se nám mimo jiné podařilo promítnout také do relevantních národních akčních plánů, v jejichž naplňování hrajeme jako Národní ústav duševního zdraví významnou roli,“ poznamenal Winkler.
Češi jsou slaboši. To je známý fakt. Stačí vzpomenout na válku,Polsko bojovalo a my jsme všechno zbrojní vybavení dobrovolně nechali Němcům…..