Děti jsou obrovskými konzumenty nových technologií. Žáci do 12 let stráví užíváním mobilního telefonu, počítače a televize téměř šest hodin denně. Ve věku od 13 do 18 let pak dokonce o tři hodiny více. Samotní studenti se určitým omezením ve škole nebrání. Více než polovina studentů ve studii Bernarda McCoye z univerzity v americké Nebrasce uvedla, že by souhlasila s nařízením proti vyrušování mobily v hodinách. Pro úplný zákaz telefonů, tabletů a počítačů se ale vyslovila pouze necelá desetina.
Mobily. Noční můra nejednoho učitele
Vyučující na soukromé střední škole v Ostravě mi před několika lety vyprávěla, jak jedné z jejich studentek zazvonil uprostřed výuky mobil. Dívka suše učitelce oznámila, že jí volá matka, tudíž „to“ bude zřejmě nutné, a proto musí telefon samozřejmě vzít.
Když jí ale učitelka přijmutí hovoru nedovolila a argumentovala tím, že matka snad ví, že její dcera má právě hodinu a že pokud by šlo skutečně o zásadní věc, rozhodně by jí nejspíš poslala upozorňující SMS, tak se žačka rozplakala. Posléze pedagožce vyčetla, že ji celá nepříjemná situace stresuje. Druhý den si učitelku zavolala ředitelka na kobereček a pokárala ji za nevhodný přístup. Co kdyby prý opravdu šlo o něco výjimečného a naléhavého? Co když se zmiňovaná pedagožka dokonce dopustila omezování osobní svobody?
„Moderní technologie děti opravdu hodně baví. Tak moc, že někdy zapomenou na celý svět okolo. Dítě většinou neumí odhadnout, kdy už je čas skončit, a už vůbec se nedokáže ovládnout a opravdu skončit. K tomu potřebují pomoc zvenku,“ uvedla psycholožka Mgr. Alena Vávrová.
Webová pospolitost samotářů
I dětské pokojíčky už nejsou tím, čím bývaly. Za posledních deset let se zásadně změnily. Podle průzkumu Českomoravské stavební spořitelny „zdobí“ počítač nebo tablet bezmála tři čtvrtiny z nich. Bez chytrého telefonu snad nelze vytáhnout ani paty, a když, tak jen všem pro smích. Vždyť celý svět máte na jednom displeji, tak proč vlastně vůbec chodit riskovat ven? Digitální samotáři vytvářejí neuvěřitelnou webovou pospolitost.
Ze stejného průzkumu vyplývá, že každé čtvrté dítě tráví veškerý svůj volný čas uzavřené ve svém pokoji, ostrově pokladů i neprolomitelném bunkru v jednom. Není totiž čas na dennodenní rutinu, trýznivé koníčky, nesmyslné party a namáhavou komunikaci tváří v tvář.
Rodiče pak podvědomě cítí, že selhávají a vyvářejí na dítě tlak, čímž konflikty a napětí v rodině paradoxně zvyšují. Pocity viny a selhání, jimiž děti trpí, když zase a opět usedají k oblíbené kratochvíli, posilují jejich neschopnost odolat pokušení a zároveň i odpor k rodičovské autoritě.
Logickým vyústěním je pak vytvoření bezpečného světa, únikové zóny, v němž se na ně nevrhá stín naštvaného rodiče, kde není zloba a kde je možné být nejlepším tankistou světa, fenomenálním automobilovým závodníkem, heroickým zakladatelem velkých říší i kostičkovaným superhrdinou.
Digitální dementi
Odpůrci používání moderních technologií ve výuce se mohou opřít o dlouholetý výzkum amerického psychologa Larryho Rosena. Ten zkoumá děti již čtvrt století a tvrdí, že používání telefonů u dětí způsobuje narcismus, psychická onemocnění a agresivní tendence. Výzkum London School of Economics ukazuje, že žáci škol, v nichž jsou mobilní telefony zakázány, mají v průměru o 6,41 procenta lepší výsledky.
„Celkově mají děti s poruchami pozornosti problémy reflektovat okolí i sebe samy. Poruchy pozornosti nebo specifické poruchy učení se objevují poměrně často,“ řekla psycholožka a bývalá učitelka Lenka Kvěchová. Řada učitelů také nesouhlasila s masovým zaváděním tabletů do škol, s nímž kdysi přišel bývalý ministr školství Marcel Chládek. K pronikání těchto pomůcek do výuky by se mělo přistupovat mimořádně citlivě.
Koncentrace je totiž jedním z pilířů úspěchu v životě. Dvě třetiny teenagerů ale věří, že věnovat se několika souběžným aktivitám nemá žádný vliv na kvalitu jejich práce. Odborníci ovšem mají jasno. Pokud si mladí lidé učením nevybudují schopnost udržet pozornost, budou mít problém kontrolovat své emoce a empatii i v dospělosti.
