Aktuální pokles inflace je v první řadě výsledkem fungování vysokého srovnávacího základu, a nikoliv nějakého plošného přizpůsobení cen nové stagnační realitě. V podstatě pouze pohonné hmoty v porovnání s loňským rokem výrazně poklesly v reakci na situaci na komoditních trzích, zatímco ceny ostatního zboží a služeb zatím spíše jen zpomalují své dosavadní tempo růstu.
Na cenách v obchodech stále není vidět ani tlak přetrvávající slabé poptávky, ani relativně silná koruna nebo propad cen mezinárodní, zvláště pak lodní, dopravy. Dál výrazně zdražují služby spojené s bydlením, cestováním a stravováním.
Dvě třetiny aktuální inflace jdou na vrub bydlení a potravinám. O zhruba desetinu se postaraly rekreace a podobně i hotely a restaurace. Takže v podstatě žádná změna v rozložení inflačních sil v české ekonomice.
Co čekat dále? Inflace se na začátku podzimu může na chvíli dostat ještě pod osm procent, avšak pak zafunguje nízký srovnávací základ z konce loňského roku, kdy byl zavedený tzv. úsporný energetický tarif. Zatímco loni inflaci na chvíli uměle snížil, letos ji vlastně navýší.
Česká národní banka by mohla být na první pohled s vývojem inflaci vzhledem ke své nové prognóze spokojená, nicméně k inflačnímu cíli se dobere nejdříve až v příštím roce. Jak rychle, to bude záležet na jejím postoji ke kurzu a k úrokovým sazbám. Prvním snížením úrokových sazeb totiž může vyslat signál, že inflace přestává být problémem.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
