Růst poptávky v rozvíjejících se asijských zemích (nárůst o 13 %) a v regionu CEE (nárůst o tři procenta) pokles způsobený Čínou vyrovnává jen zčásti. Chytré telefony v loňském roce představovaly největší část výdajů na globálním trhu spotřebního zboží. Přibližně 12 % chytrých telefonů prodávalo za cenu přesahující 800 dolarů. Střední třída s cenovkou 150 až 400 dolarů představovala necelou polovinu (46 %) celosvětových prodejů chytrých telefonů.
Jak informovala společnost Gartner, zatímco většina výrobců smartphonů vloni čelila poklesům prodejů, čínský Huawei zaznamenal nárůst poptávky o desítky procent a potvrdil tak svou pozici jedničky na domácím trhu a trojky v řadě evropských zemí.
Podle Anshula Gupty, ředitele výzkumu společnosti Gartner, jde o důsledek investic do rozvoje čínské značky a distribuce na rozvíjejících se trzích středního východu, jihovýchodní Asie a Afriky. „Huawei například poměrně agresivně pozicuje své cenově dostupné modely Honor, aby v těchto zemích přesvědčil zákazníky, že je čas přejít k chytrému telefonu,“ vysvětluje.
Tahounem růstu byly vloni především prémiové modely. Analýza GfK ale uvádí, že přetrvává nedostatek atraktivních inovací, což nadále prodlužuje dobu, po níž zákazníci nahrazují chytrý telefon novým modelem, a průměrná prodejní cenu se tak dostává pod značný tlak. Inovace, jako jsou větší kapacita paměti, větší displej nebo fotoaparát s mnohonásobně vyšším počtem pixelů, podle Gfk nevzbuzují u spotřebitelů výrazně větší zájem a nezvyšují poptávku.
„Náš výzkum ukazuje, že i když se nové funkce chytrých telefonů dají co do výkonnosti srovnávat s výpočetní kapacitou laptopů, je zapotřebí tyto špičkové vlastnosti využít k nabídce nových, silnějších zážitků,“ říká Igor Richter z GfK.
Podle studie dochází ke změnám spotřebitelských trendů, kdy lidé začínají dávat přednost menšímu počtu zařízení lepší kvality a zároveň si více cení zážitků, nežli dobrého pocitu z toho, že něco vlastní.
