Poslední šance na levnější bydlení. Od příštího roku zdraží rodinné domy o stovky tisíc korun

Názor
Posledních pár měsíců na zahájení stavby rodinného domu mají ti, kteří chtějí ušetřit. Od nového roku je totiž výstavba vyjde o stovky tisíc korun dráž. Může za to evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která se od příštího roku bude týkat všech novostaveb bez výjimky. Stavební povolení od 1. ledna 2020 získají jen takové stavby, které jsou energeticky nulové. U rodinného domu s průměrnou cenou 3,5 milionu korun bude muset stavitel připlatit 350 až 525 tisíc korun.
Bruselský diktát je výrazným pokřivením trhu, protože vnucuje lidem něco, co vůbec nechtějí. Foto: Depositphotos.com

Aby totiž dům dosáhl na požadované hodnoty, bude muset investor sáhnout po nových technologiích. Nezbytná budou tepelná čerpadla či rekuperační systémy, někde i solární panely. Jen jejich instalace zvýší cenu výstavby o deset až patnáct procent. U rodinných domů to znamená stovky tisíc korun navíc.

Že se tohoto nařízení lidé opravdu bojí, dokazují i údaje Českého statistického úřadu. Podle nich se v první polovině letošního roku v celé republice zahájila stavba nejvíce rodinných domů za posledních deset let. Podobný trend se dá očekávat i do konce roku, naopak od ledna nejspíš nastane výrazný útlum této individuální výstavby.

Tento bruselský diktát je výrazným pokřivením trhu, protože vnucuje lidem něco, co vůbec nechtějí. Podíl „mimořádně úsporných budov“ v kategorii rodinných domů loni dosáhl pouhých 6,2 procenta. Více než devět z deseti dokončených rodinných domů tak nesplňuje hodnoty, které budou od příštího roku povinné pro všechny.

PSALI JSME:
Na výběr nemáme: Zelený diktát z Bruselu zdraží byty i domy a sníží kvalitu bydlení

Lidé chystající si vlastní bydlení totiž umí dobře počítat a nenechají se napálit marketinkovými lákadly společností vydělávajících na energeticky (ú)sporných opatřeních. Kromě vyšších nákladů na samotnou výstavbu totiž lidé musí zásadním způsobem změnit životní styl.

Zapomenout musí mimo jiné na klasické větrání oken, protože to způsobuje energetické ztráty a ekonomická návratnost tak mizí v nedohlednu. Zbylé úspory pak spolknou pravidelné výdaje na provoz úsporných systémů, jejich servis a případné opravy. Například životnost nejčastěji používaných rekuperačních systémů je kratší, než deklarovaná doba návratnosti.

Až dosud se lidé mohli svobodně rozhodnout, zda jim tato výrazná omezení za údajnou ochranu životního prostředí opravdu stojí. Od Nového roku se však všichni lidé toužící po vlastním domě budou muset smířit s tím, že o podobě jejich vysněného bydlení rozhodl někdo jiný. Na nesmyslnost tohoto nařízení si vzpomenou vždy, když budou měnit zanesené filtry rekuperačních jednotek či vyměňovat zaseknuté lišty venkovních žaluzií.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Další bruselský diktát: Bydlete hůře a za více peněz!

Zavřít reklamu ×
  1. Rád bych se zeptal autora, zda má uvedené informace v článku nějak odborně podloženy.

    • Tak se podivej do legislativy, kde je dáno „už jenom pasivní a lepší“ a jak se počítají pasivní domy a pokud nebudeš dělat pidiokna a tlusté zdi, tak fakticky nemáš na výběr …

      Třeba i elekrika sama je špinavej zdroj, ale když ju použiješ na čerpadlo (fakticky spališ skoro to samé), tak je mavnutím proutku najednou jeji využití ekologicke 😀

  2. Nezbývá než „rekonstruovat“ staré barabizny, ovšem jejich cena jako stavebního místa poletí nahoru.
    Všichni víme, že ty moderní technologie jsou k ničemu. Dělal jsem v oboru a taky jsem ty lidi marketingově přesvědčoval.

    • Tak už ted je lepší koupit hoodně velkou stodolu a do ní postavit barak než stavět na zelené louce nebo rekonstruovat „klasicky“ 🙁

      Holt velke firmy nemaj komu prodavat, tak v ramci boje o ekologii se budou stavet domy jejiz postaveni nici prirodu vic, ale maj certifikat, ze jsou ekologicke 😀

  3. Bylo by dobré uvádět přesné data, když už se tady něco píše -> není pravda že jsou to domy s nulovou spotřebou…

  4. To je zase blábol… Vyžadován je standard „budova s téměř nulovou spotřebou energie“, což ve finále není tak složité dosáhnout. Přinese to ale především snížené provozní náklady a rychle se to vrátí. Ve stejném standardu se dělají objekty už od roku 2016 (veřejné budovy nad 1500 m2 energeticky vztažné plochy a od roku 2018 u ostatních budov nad 1500 m2; od letoška nad 350 m2) a žádné výrazné prodražení či nemožnost něco vyprojektovat se neprojevila. Vše je v zákoně o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. už hodně let a není to žádná novinka. Autor hledá senzaci tam kde není a snaží se ještě letos prodat co nejvíce své práce. Příští rok bude tvrdit zase něco jiného – jak je to perfektní a jak to umí nejlépe a nejlevněji… Ach jo…

  5. Tak uspornější dum znamená , že tam sice budete muset mít rekuperaci , ale okna normálně si otevřete a tu rekuperaci nemusíte používat(mužete si tedy pořídit to nejlevnější). Tam jde spíše o to že už čistě topení elektřinou nevyjde . Musíte mít buď krbovky , které vám sníží potřebu fosilních paliv . Pomuže také klimatizace co umí topit nebo luftbojler na TUV.

  6. Ano tento stát řídí banda diletantů. Nechápu, proč neustále stát lidi nutí dělat to, co nechtějí. Jako by nebylo jedno, jaký si kdo postaví barák. Proč proboha stát řeší co kdo má a jak postavit. To snad je věc každého……..kdo chce perníkovou chaloupku, tak ať si to postaví. Kdo chce barák se zateplením a bez oken, ať si to tak udělá. Sakra, v čem je pořád problém ?

Napsat komentář: Redakce Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.