O desetinu byl navýšen i mezičtvrtletní růst ve třetím loňském kvartále (na 0,6 %) i druhém (na 0,3 %), zatímco v prvním byl naopak ve stejném rozsahu ponížen (na 0,3 %). Růst HDP za celý rok 2024 však zůstal oproti předběžnému odhadu beze změny a ekonomika tak loni vzrostla o jedno procento.
Zcela odlišný a výrazně horší pohled ekonomiku přináší vývoj hrubé přidané hodnoty. Ta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku pouze mezičtvrtletně stagnovala a její dynamika se tak výrazně snížila z 0,8 procenta mezičtvrtletně dosažených ve třetím čtvrtletí. Oproti HDP byl výrazně horší i výsledek za celý rok 2024, kdy se přidaná hodnota zvýšila pouze o 0,3 procenta.
Mezičtvrtletní zvýšení HDP bylo taženo spotřebou domácností. Její mezičtvrtletní růst zrychlil z 0,9 procenta ve třetím čtvrtletí na 1,5 procenta ve čtvrtém. Za předpandemickou úrovní z posledního čtvrtletí roku 2019 ale úroveň spotřeby domácností nadále zaostávala o tři procenta.
Na nabídkové straně se tento vývoj odrazil v nárůstu přidané hodnoty v odvětvích obchodu a služeb (obě +0,4 % q/q), kde ale naopak došlo ke zpomalení mezičtvrtletní dynamiky. Podobně jako ve třetím čtvrtletí k mezičtvrtletnímu růstu HDP pozitivně přispěla i změna stavu zásob, i když ve zhruba poloviční intenzitě.
K poklesu naopak došlo u fixních investic (-1,5 % q/q), a mírně také u spotřeby vlády (-0,3 %). Podle dat věcné struktury fixních investic byl jejich pokles plošný. K nepatrnému mezičtvrtletnímu nárůstu došlo ve čtvrtém čtvrtletí v podstatě pouze u investic do strojů a zařízení avšak poté, co ty ve třetím čtvrtletí zaznamenaly hluboký pokles.
Příspěvek čistého vývozu ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl 0,1 procentního bodu zatímco v předchozích třech čtvrtletích byl vždy záporný (v Q3 24 činil -1,0 p.b.). K růstu přidané hodnoty nadále významně přispíval zpracovatelský průmysl, a to navzdory tomu, že jeho produkce klesala. Mezičtvrtletně byla přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu ve čtvrtém čtvrtletí vyšší o jedno procento a navázala tak na silný růst ze třetího kvartálu o 2,1 procenta.
Produkce zpracovatelského průmyslu však byla ve čtvrtém čtvrtletí nižší o 0,6 procenta mezikvartálně a mezičtvrtletně klesala již rok v kuse. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 ovšem přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu za úrovní jeho produkce stále zaostávala.
Zatímco produkce byla ve čtvrtém čtvrtletí oproti předpandemickému období vyšší o dvě procenta, přidaná hodnota narostla o 1,6 procenta. Je tedy otázkou, zdali v průmyslu v posledních čtvrtletích opravdu dochází k posunu k produkci s vyšší přidanou hodnou či jde pouze o postupné narovnání rozdílů mezi oběma statistikami.
Zbytek průmyslových odvětví mezičtvrtletní růst přidané hodnoty ve čtvrtém čtvrtletí naopak výrazně brzdil. Zde se pravděpodobně projevuje útlum těžebního průmyslu a nižší výroba elektrické energie v důsledku energetických úspor.
Letošní růst české ekonomiky by měla podpořit oživující spotřeba domácností, vývoj v průmyslu zůstává spojen s negativními riziky. Spotřeba domácností by na pozadí postupného obnovování jejich kupní síly vlivem pokračujícího růstu reálných mezd měla dále sílit.
Vliv na ceny ovšem bude omezovat její stále relativně nízká úroveň. Spotřebitelský sentiment se naproti tomu v únoru zhoršoval třetí měsíc v řadě a klesl na nejnižší úroveň za poslední rok, což by mohlo růst spotřeby domácností zbrzdit.
Velkou neznámou je vývoj fixních investic, na které nyní nejspíše dopadá zvýšená ekonomická nejistota. Ta se z velké části týká průmyslu, jehož výkon omezuje nízká poptávka po průmyslovém zboží. Ta dopadá i na ekonomiku Německa, kam míří zhruba třetina českých vývozů.
Psali jsme
Hospodářsky se Německo za posledních pět let nikam neposunulo. Jsou volby šancí na změnu?
Očekáváme tak, že průmyslová produkce letos třetí rok v řadě klesne, a to by se mělo podepsat i na nižší exportní výkonnosti české ekonomiky. Zdali přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu bude navzdory tomu pokračovat v růstu, ukáží až další čtvrtletí.
V této souvislosti je ale zajímavé zmínit, že i přes utlumený vývoj fixních investic v loňském roce byla jejich úroveň v jeho posledním čtvrtletí oproti předpandemickému období stále o 7,2 procenta vyšší.
V naší poslední prognóze jsme pro letošní rok odhadovali růst tuzemského HDP o 1,5 procenta. Svižný růst ekonomiky ve druhé polovině loňského roku představuje oproti naší prognóze riziko rychlejšího letošního růstu. Proti tomu ale působí riziko uvalení cel na Evropu ze strany USA.
Ty by podle posledních výroků prezidenta Trumpa měly být plošné a dosahovat 25 procent. Jak vyplývá z výše uvedeného, tak údaje o vývoji ekonomiky jsou nyní spojeny s vyšší datovou nejistou, což podle nás do budoucna implikuje možnost jejich revizí.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
