Nabídky dodavatelů, u nichž se cena dodávky elektřiny či plynu určuje přímo podle aktuálního vývoje na burze, tzv. spotové produkty, se staly populárními už před vypuknutím energetické krize. Od loňského září je ale dodavatelé nabízejí ještě aktivněji. Ne všichni ale zákazníkům vysvětlí, že se cena těchto produktů může v krátké době zvýšit o stovky procent.
„Spotové produkty patří do rukou jen těm spotřebitelům, kteří se vyznají ve fungování energetické burzy a jsou ochotni ji průběžně sledovat. Jejich domácnost samozřejmě musí mít také patřičnou rezervu, aby ji nepřekvapil náhlý růst účtů za energie,“ uvedl Ladislav Havel, člen Rady ERÚ.
„Pro ilustraci, ceny elektřiny se loni na krátkodobém trhu vyšplhaly o více než 500 procent, plyn ještě výrazněji. Pokud máte vyšší spotřebu, elektřinou nebo plynem například vytápíte, unese takový náraz vaše peněženka? Pokud ne, držte se od podobných nabídek raději dál,“ varoval.
„Burzovní produkty“ nebo „produkty s cenou podle burzy“, jak se jim také říká, totiž fungují na bázi cenového vzorce. Ten obvykle operuje s cenou energie na okamžitém (spotovém) trhu, resp. jejím průměrem za určité období, ke které připočítá další položky.
Místo ceníku s jasnými částkami se tak spotřebitel může spolehnout jen na vlastní odhad, jak se burzovní ceny budou vyvíjet. Od dodavatele se často dozví jen výši nové zálohy, která může podstatně růst i z měsíce na měsíc.
„Pro dodavatele jsou nyní spotové produkty pochopitelně výhodné. Téměř nic u nich totiž neriskují a marži mají jistou. Energie mohou kupovat na krátkodobém trhu a veškerá rizika prudkých cenových výkyvů nesou spotřebitelé,“ upozornila Markéta Zemanová, členka Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Spotřebitelé podle ní bohužel zjišťují, co podepsali, až když jim skokově rostou zálohy. „Teď jsme například řešili problém páru seniorů, kterým zálohy na plyn vyskočily z jednotek tisíc na 26 tisíc korun měsíčně,“ informovala Zemanová.
Nebezpečné mohou být podle sdělení ERÚ spotové produkty zvláště ve spojení se smlouvou na dobu určitou. Kvůli tomu, že je u spotového produktu smluvní cena dána vzorcem, který se nemění ani při zdražování, nelze zpravidla využít zvýšení ceny jako důvodu pro odstoupení od smlouvy bez sankcí, jako je tomu u standardních produktů, když dochází ke změně ceníku.
Jestliže si tedy např. spotřebitel sjedná spotový produkt se smlouvou na dobu určitou, ale později zjistí, že jeho domácí rozpočet burzovní výkyvy neunese, nemůže odejít, aniž by se vyhnul sankci za předčasné ukončení smlouvy.
Výjimku mohou tvořit případy, kdy byl produkt se spotřebitelem sjednán na základě nepoctivé praktiky, nebo mu i jen nebylo dostatečně vysvětleno, v čem princip spotového produktu spočívá. Proti takovému postupu se může zákazník ohradit a namítat neplatnost smlouvy.
Otázkou je také to, jak jsou spotové produkty zákazníkům nabízeny. Řada lidí na ně byla podle ERÚ převedena z běžných ceníkových nabídek, někteří dokonce z produktů s fixovanou cenou, což je z pohledu stabilní ceny dodávek pravý opak „spotů“.
Některým dodavatelům, jak informoval úřad, ke změně stačilo, že jim spotřebitel podepsal dodatek ke smlouvě, nebo dokonce změnili ceníkový produkt na spotový jednoduchým oznámením. „Druhý způsob nevyhovuje zákonu, a to nehovoříme o případech, kdy dodavatel neposlal ani oznámení, jen navýšil zálohy,“ konstatoval úřad s tím, že neoznámená změna ceny byla a je změnou neplatnou.
