Přípravky totiž obsahují chemický koktejl látek, které při dlouhodobém vdechování zvláště ve špatně větraných prostorách poškozují průdušky a mohou vést k rozvoji mnoha plicních onemocnění. U starších lidí především chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).
S touto chorobou se v Česku léčí asi 250 tisíc lidí, podle odhadů ale dalších přibližně 450 tisíc osob o svém problému vůbec neví. Lékaři proto v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne CHOPN, který připadá na 20. listopadu, zdůrazňují potřebu prevence a včasného záchytu onemocnění.
„Při opakovaném a dlouhodobém používání čisticích a dezinfekčních prostředků, především ve formě sprejů, se do ovzduší zejména uvnitř budov dostává velké množství chemických látek. Pokud je člověk každodenně vdechuje, mohou významně poškodit jeho průdušky,“ upozornil Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
U mladších lidí hrozí propuknutí nebo zhoršení již existujícího průduškového astmatu. Starší lidé jsou pak náchylnější také k rozvoji právě chronické obstrukční plicní nemoci. Koblížek připomněl nedávno publikovanou norskou studii která po dobu 20 let sledovala více než šest tisíc lidí. Vědci se účastníků dotazovali na způsob uklízení a typ používaného čisticího prostředku.
Následně testovali funkci jejich plic. „Ukázalo se, že dlouhodobé vdechování částic z úklidových prostředků má na zdraví obdobný dopad jako pravidelné kouření deseti až dvaceti cigaret denně. Kapacita plic se výrazně snížila zejména ženám, které jsou na znečištění citlivější a jsou mu také více exponovány,“ konstatoval Vladimír Koblížek.
Riziko rušných silnic
Lidé, kteří pravidelně uklízejí doma nebo v rámci zaměstnání, by se tak podle lékařů měli chránit. „Nabízí se používání roušek nebo respirátorů. Pomáhá ale i krátkodobé intenzivní větrání. Pokud si člověk při úklidu otevře v místnosti okno, velká část chemikálií se ve vzduchu zředí, a jejich škodlivost se tak významně omezí,“ vysvětlil pneumolog Koblížek.
Častý úklid nebo kouření ale nejsou jedinými faktory, které zvyšují riziko rozvoje plicních chorob. Velkou roli hraje také genetika nebo prostředí, v němž se člověk většinu dne pohybuje. „V České republice máme dlouhodobě problém s množstvím škodlivin, které se do ovzduší uvolňují z tranzitní dopravy. Lidé, kteří žijí v blízkosti rušných silnic, jsou jim extrémně vystaveni,“ varoval Koblížek.
Většina zemí Evropy včetně Česka neplní podle něho cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), který udává doporučené koncentrace polétavého prachu. „Zejména částice menší než 2,5 mikrometru se přitom skrze plíce mohou dostat až do krve, kde představují nebezpečí pro mozek či srdce, a škodlivé jsou i pro vývoj nenarozených dětí,“ upozornil Koblížek.
Zmíněné faktory přispívají ke vzniku mnohých plicních obtíží – zejména lidé starší 50 let se často potýkají s chronickou obstrukční plicní nemocí. Trvalý zánět těmto pacientům zužuje dýchací cesty, do plic a z nich tak proudí jen omezené množství vzduchu, což působí problémy s dýcháním. K nejčastějším projevům CHOPN patří dušnost, kašel nebo vykašlávání hlenu.
„Bohužel, pacienti mají často tendenci příznaky podceňovat a odkládají návštěvu lékaře až do chvíle, kdy už mají výrazně poškozené plíce. Pokud však odhalíme nemoc v raném stadiu, jsme schopni díky moderní léčbě zmírnit její projevy, a zlepšit tak celkovou kvalitu života pacienta,“ řekl profesor Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
Nová biologická léčba
V počátečních fázích nemoci také často stačí vyvarovat se rizikovému chování. „S pacientem se snažíme vytipovat činnosti, které mu škodí. Pomůže, když se zbaví závislosti na kouření nebo se v práci přesune do méně prašného prostředí a začne používat ochranné pomůcky. Jde o drobné změny, které ale dokážou nemoc zásadně zpomalit,“ doporučil Vladimír Koblížek.
Dodal, že pro pacienty s těžkou formou CHOPN by nadějí do budoucna mohla být nová biologická léčba. „Nejspíše do tří let budeme mít v Česku k dispozici první takzvané biologické léky, které budou přímo působit na buňky stojící za poškozením plic a dolních cest dýchacích,“ uvedl Koblížek.
„Půjde o velmi nákladnou léčbu, která by však mohla pomoci pacientům s těžkou a nestabilní formou nemoci. Už v příštím roce začnou pneumologové hledat vhodné adepty pro tuto terapii,“ přiblížil pneumolog. Intenzivně se lékaři věnují také prevenci a pacientům nabízejí očkování proti chřipce, covidu-19 a pneumokokovým infekcím.
„Doporučujeme rovněž očkování proti RS virům. Lidé s poškozenými plícemi totiž patří mezi ohrožené skupiny. Zmíněné infekce by tak pro ně mohly být mnohdy až fatální,“ upozornila Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů a členka výboru Českého občanského spolku proti plicním nemocem.
Pneumologové rovněž vzdělávají pacienty o dopadech kouření či inhalace tabákových výrobků. Osvětu se jim daří šířit i díky řadě akcí pro veřejnost. „Lidé se často bojí zajít k lékaři, přestože je dlouhodobě sužují problémy jako kašel nebo dušnost,“ uvedla Čierná Peterová.
„Proto se snažíme pacientům co nejvíce přiblížit i mimo ordinace. Vzdělávací akce Den pro zdravé plíce se letos uskuteční 22. listopadu od 9 hodin v přednáškovém sále Lékařského domu v Praze,“ sdělila pneumoložka. Akci bude možné sledovat také on-line. Další akce se uskuteční na různých místech republiky.
Dědictví po rodičích
Se svou zkušeností s plicním onemocněním se faei.cz svěřila devětašedesátiletá paní Věra z Pardubic (Její plné jméno má redakce k dispozici, pozn. red.). Problémy s dýcháním začala mít v šedesáti. Objevovaly se zejména při chůzi do schodů nebo do kopce. „Trápit mě začal také kašel,“ vzpomínala Věra.
Navštívila proto praktického lékaře, který ji odeslal na vyšetření k pneumologovi. Na plicním oddělení pardubické nemocnice se dozvěděla, že má astma. „Lékař mi doporučil inhalace, které mi dlouho pomáhaly,“ řekla Věra.
S přibývajícími roky se ale její potíže s dechem i kašel zhoršily a přidalo se zahlenění. „Paní doktorka, ke které jsem v té době chodila na kontroly, mi radila, abych inhalovala častěji. Mně se to ale nezdálo, a tak jsem se rozhodla probrat svůj zdravotní stav ještě s jiným lékařem,“ uvedla Věra.
Na doporučení známého se loni obrátila na Plicní kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Po absolvovaných vyšetřeních jí lékaři sdělili, že má CHOPN. Způsobil ji nedostatek AAT enzymu, který chrání plicní tkáně před poškozením.
„Lékaři mi vysvětlili, že se u mě kvůli nízké hladině tohoto enzymu změnilo astma na CHOPN. Zjistili, že za to mohou geny od obou mých rodičů. K rozvoji nemoci podle nich napomohlo i kuřácké prostředí, ve kterém jsem se pohybovala v práci. Já sama jsem ale nikdy nekouřila,“ svěřila se paní Věra.
Specialisté z plicní kliniky v Hradci Králové jí posléze poslali do Thomayerovy nemocnice v Praze, kde Věru začali léčit. Chybějící enzym jí tady do žíly doplňovali každých čtrnáct dní – z krevní plazmy zdravých dárců. „V té době tato terapie nikde jinde nebyla,“ uvedla Věra, které se po kapačkách vždycky hodně ulevilo.
Od začátku letošního roku nabízejí pacientům, kteří mají také nedostatek AAT, léčbu i další centra v několika dalších městech. „Podle lékařů se CHOPN zcela vyléčit nedá. Cítím se teď ale dobře a užívám si důchodu i svých čtyř vnoučat,“ dodala paní Věra.
