Černý kašel pod mikroskopem. Vědci shánějí pacienty pro unikátní výzkum

Na nebývalý nárůst pacientů s černým kašlem reagují vědci a lékaři. K lepšímu porozumění nemoci a vývoji efektivnějších vakcín má přispět unikátní výzkum, na což Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) upozornila Akademie věd ČR. Výzkumný tým nyní hledá dobrovolníky, kteří onemocnění prodělali a jsou ochotni se na studii podílet.
Experti chtějí také zjistit, proč jsou někteří lidé přenašeči nemoci, ačkoli jsou očkováni. Ilustrační foto: Pixabay.com

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje od začátku letošního roku už více než 16,2 tisíce případů, což odpovídá stavu z 60. let minulého století. Týdně přibývá přes tisíc nově nakažených (minulý týden to bylo 1 428, pozn. aut.), na černý kašel letos zemřeli tři lidé včetně jednoho novorozence.

Experti z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV ČR), Mikrobiologického ústavu AV ČR a Fakultní Thomayerovy nemocnice nyní chtějí pomoci v boji s touto nebezpečnou chorobou. Chtějí zejména lépe poznat bakterii, která nemoc způsobuje, respektive reakci organismu.

„O imunitní odpovědi na bakterii způsobující černý kašel v nosní sliznici je toho zatím známo jen velmi málo. Proto potřebujeme získat od dárců s nedávno diagnostikovaným onemocněním černým kašlem a z nenakažených kontrolních dárců imunitní buňky stěrem ze sliznice nosní dutiny.

Získané buňky budeme posléze studovat pomocí nejmodernějších technik, které umožňují zkoumat identitu každé jednotlivé buňky,“ vysvětlil Ondřej Štěpánek, vedoucí Laboratoře adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Vývoj účinnějších vakcín

Původcem vysoce nakažlivého onemocnění dýchacích cest zvaného černý kašel je bakterie Bordetella pertussis, která infikuje horní cesty dýchací. Množení bakterií v nosohltanu pak vede k rozvoji onemocnění a k sestupu infekce do dolních cest dýchacích.

U nejmladších, ještě neočkovaných dětí a také kojenců může vyvolat závažný zápal plic s rizikem úmrtí. Proto je velice důležité porozumět, jak imunitní systém zasahuje na sliznici dýchacích cest proti nákaze a jak může zabránit závažnému průběhu onemocnění a jeho přenosu na jiné osoby.

„Cílem studie je charakterizovat různorodost populací imunitních buněk zapojených do odpovědi člověka na infekci původcem černého kašle. Budeme zjišťovat, jak se liší jejich zastoupení mezi nedávno infikovanými pacienty a zdravými dobrovolníky,“ konstatoval Peter Šebo, vedoucí Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Dodal, že výsledky z této studie přispějí k lepšímu pochopení úlohy jednotlivých typů imunitních buněk během infekce. „To pak může významně přispět k vývoji nové generace účinnějších vakcín proti černému kašli, které vedle záchrany životů kojenců budou také bránit šíření infekce,“ řekl Šebo.

Podle Martiny Koziar Vašákové, přednostky Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, je studie velmi důležitá pro pochopení, proč se i přes očkování mohou dospívající stát přenašeči infekce.

„Spolupráce akademických týmů s klinickým pracovištěm a praktickými lékaři může významně pomoci prohloubit poznání, jak se infekci černým kašlem bráníme. Věříme, že tyto poznatky pomohou vylepšit současné vakcíny i léčbu infekcí,“ poznamenala Koziar Vašáková.

Hledají se dobrovolníci

Přestože se podobné studie celosvětově prováděly při nedávné pandemie covidu-19, imunitní odpověď sliznice dýchacích cest na jiné patogeny zůstává podle vědců neprozkoumaná.

Společný výzkum týmů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci projektu Národního institutu virologie a bakteriologie nyní ukázal, že imunitní odpověď myší na infekci původcem černého kašle se velmi liší od odpovědi na infekci virem chřipky.

Vědci proto nyní hledají dobrovolníky, kteří onemocnění černým kašlem nedávno prodělali a jsou ochotni přispět k unikátní studii, jak na tuto infekci imunitní systém lidí reaguje. Dobrovolníci se mohou hlásit do studie na této webové stránce, kde se dozví všechny potřebné informace.

„Prosíme občany starší 15 let, kteří v nedávné době černý kašel prodělali nebo právě prodělávají, aby nám pomohli posunout hranice poznání toho, jak na nemoc reaguje naše imunita. Odběr z nosu je rychlý a pouze mírně nepříjemný, podobně jako výtěry při nedávných covidových testech,“ sdělil Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Dodal, že z etických důvodů nenabízí expertní tým žádnou finanční odměnu, ale po zpracování pošle každému účastníkovi jeho výsledky s komentářem a poděkováním za pomoc vědeckému zkoumání.

„Protože nejvíce postiženou skupinou v současné epidemii jsou adolescenti ve věku 15 až 19 let, středoškolákům potvrdíme omluvenku. Budeme vám velmi vděční za účast ve studii,“ uvedl Štěpánek.

Hazard se zdravím

Státní zdravotní ústav v tiskové zprávě informoval, že se na něj v poslední době stále častěji obracejí nastávající maminky s dotazy na bezpečnost očkování proti černému kašli.

Setkávají se totiž s tím, že ačkoli vyžadovaly očkování proti černému kašli, ošetřující gynekolog nebo jejich praktický lékař očkování vysloveně nedoporučili, případně ho těhotným rozmlouvali. SZÚ ale považuje očkování proti černému kašli za důležité.

„Bohužel i v mém okolí vím o případech, kdy se matka dočkala místo vakcíny proti černému kašli odmítavé reakce gynekologa. Odrazovat těhotné od očkování proti černému kašli osobně vnímám jako hazard se zdravím i životem novorozeného dítěte,“ zdůraznila Barbora Macková, ředitelka SZÚ.

Podle ní je pravděpodobnost závažných komplikací pro pár týdnů staré děti, které ještě nemůže plně chránit povinné očkování, je v případě infekce velmi vysoká.

Novorozenci a plně neočkovaní kojenci patří mezi hlavní rizikové skupiny. Černý kašel je jedno z nejzávažnějších onemocnění dětského věku. K většině úmrtí spojených s černým kašlem dochází u kojenců mladších tří měsíců věku.

„My našim těhotným vysvětlujeme, že novorozenci a malí kojenci, kteří ještě nemohou být očkování, jsou nejohroženější skupinou:

Neumějí kašlat a při nákaze černým kašlem se proto dusí, což vyžaduje hospitalizaci, zpravidla na JIP, a nezřídka i použití kyslíku nebo podporu dýchání ventilátorem. Očkováním na konci těhotenství lze těmto situacím předejít,“ vysvětlila Marcela Křížová z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.

Vhodně načasované očkování v graviditě vede podle SZÚ k dostatečnému přenosu mateřských protilátek do těla plodu, což znamená, že po narození je dítě mateřskými protilátkami chráněno před závažným průběhem onemocnění v nejkritičtějším období prvních dvou měsíců života, kdy ještě nemůže být očkováno.

Přestože je očkování těhotných ve stanoveném období doporučeno už od roku 2015, proočkovanost v těhotenství je Česku minimální, pohybuje se na úrovni 1,6 procenta.

„Ve srovnání s tím, že v zahraničí se tato čísla pohybují často mezi 40 až 80 procenty, je české číslo opravdu tristní. Musím konstatovat, že k tomu přispívá i pro mě zcela nepochopitelný přístup některých lékařů,“ konstatovala Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB