Přibývá dětí se záněty kůže od morčat. Vědci nákazu objasnili

Lékaři se ve svých ordinacích stále častěji setkávají se záněty kůže u dětí, které způsobují morčata. Infekce se v Evropě včetně České republiky rozšiřuje v posledních deseti až patnácti letech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy nyní objasnili původce nákaz.
Morčata jsou sice roztomilá, ale dětem mohou způsobovat nepříjemné záněty kůže. Ilustrační foto: Pixabay.com

Křeček nebo morče patří mezi poměrně časté dárky, které děti dostanou například pod vánoční stromeček. Radost ovšem mnohdy vystřídá překvapení nad nečekanou zdravotní komplikací. Svědčí o tom každoroční nárůst návštěv v ordinacích právě v povánočním čase.

Čeští vědci teď v časopise Fungal Diversity zveřejnily výsledky své práce, při níž objasnili původce nákaz a popsali několik nových patogenů.

Častější než infekce od koček

Nejběžnějším původcem zánětů kůže vyvolaných přenosem ze zvířat na lidi je v posledních letech dermatofyt (plíseň, která napadá kůži – pozn. aut.). Nejčastěji se objevuje právě u morčat. V početnosti dokonce překonal infekce přenášené z toulavých koček.

U morčat zpravidla nemoc nepoznáte, s výjimkou mláďat nebo oslabených jedinců. U člověka, zejména u dětí, se ale projeví docela zřetelnou vyrážkou.

„Patogen tvoří tři hlavní odlišné populace. Dvě jsou severoamerického původu, zatímco třetí, klonálně se šířící, způsobuje epidemii v Evropě. Data však ukazují, že se šíří i do mimoevropského prostoru, například do Japonska, kde je také patrná obliba chovu drobných hlodavců,“ říká vedoucí laboratoře genetiky a metabolismu hub Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Tři nové druhy patogenů

Vědci zjistili, že už před rokem 2000 vyvolávaly infekce morčat nejen známé patogeny Trychophyton benhamiae, ale také dosud nepopsané druhy rodu Trichophyton. Jde sice o blízce příbuzné druhy, ale přesto jiné.

„Popsat nový, klinicky významný houbový patogen je vzácný moment. V této studii se nám podařilo popsat dokonce tři,“ zdůrazňuje Miroslav Kolařík.

Tyto nové sesterské druhy způsobují zhruba pětinu infekcí morčat, králíků a dalších zvířat v Evropě. Dosud byly často nesprávně diagnostikoványDetailnější poznání patogenů přitom pomůže klinickým pracovištím v budoucnu lépe určovat infekci a následnou léčbu.

Dlouhodobý výzkum

Vědci pokračují v dalším výzkumu, zaměřili se například rovněž na ježky. „Jejich obliba mezi chovateli také stoupá,“ vysvětluje mikrobioložka Adéla Čmoková. U lidí totiž údajně přibývá pacientů, kteří se nakazili typickým ježčím patogenem.

Mikrobiologové si pochvalují mezinárodní spolupráci s odborníky z dalších evropských zemí, ale také Japonska nebo Spojených států. Podle vedoucího mezinárodního týmu Víta Hubka z laboratoře genetiky a metabolismu hub Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR by pak výsledky studie mohly vést i k přísnější kontrole chovu zvířat, která jsou častým zdrojem nákazy pro člověka.

Mezi časté potíže patří alergie na zvířata, nejagresivnější alergeny přitom produkují kočky. Mezi lidmi se přitom často hovoří jako o „alergii na zvířecí srst“. Ale není to správné, protože lidský organismus nereaguje na samotnou zvířecí srst, nýbrž na bílkoviny nacházející se v sekretech a šupinách kůže.

„Substance vyvolávající alergii jsou obsaženy například ve zvířecím mazu, slinách, potu, výkalech nebo moči. Tyto alergeny jsou pro nealergické osoby naprosto neškodné. U senzibilizovaných lidí však mohou vést k zánětu spojivek, alergické rýmě nebo astmatu. U některých senzibilizovaných osob se při bezprostředním kontaktu se zvířetem vyvine i svědivá vyrážka – kopřivka,“ uvádí národní informační portál ministerstva zdravotnictví.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek