Alergie trápí každého třetího Čecha. Je to daň za vyšší kvalitu života?

Rozhovor
Někdy je špína kolem nás zkrátka lepší, než sterilní prostředí. Přehnanou čistotností a vyšší kvalitou života jsme si totiž uhnali řadu alergií, o nichž jsme ještě před sto lety neměli ani tušení. „Na vzrůstu počtu alergiků se podílejí narůstající psychická zátěž, chemizace a technizace, znečištění ovzduší i změny stravovacích návyků, sedavý způsob života či nárůst automobilismu,“ říká alergolog a imunolog doc. MUDr. Vít Petrů, CSc.
Alergici u nás tvoří asi 30 procent populace. Proč k tomu ale došlo, není zcela jasné, říká alergolog a imunolog doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. Foto: Archiv

Proč se stále častěji potýkáme s novými alergiemi?
Je více názorů a teorií. Typická je hygienická hypotéza, která se snaží najít jako jednu z příčin nárůstu výskytu alergií v populaci náš současný „sterilní“ způsob života, bez intimnějšího kontaktu s přírodou, proočkovanost populace proti přenosným nemocem nebo léčba antibiotiky.

Jsme příliš čistotní?
Ano, chybí nám stimulace lidské imunity mikroorganismy, a proto si tělo vytváří místo protiinfekčních protilátek ty alergické. Na vzrůstu počtu alergiků se také podílejí narůstající psychická zátěž, chemizace a technizace, znečištění ovzduší i změny stravovacích návyků, sedavý způsob života či nárůst automobilismu.

Aha, tak to vypadá, že se tomu vlastně ani nemůžeme vyhnout…
Komplexněji vysvětluje nárůst počtu alergiků v zemích s vyšší životní úrovní tzv. hypotéza biodiverzity. Tímto termínem se označuje různorodost, pestrost. Týká se všech živých organismů, tedy jak rostlin, zvířat a lidí, tak i mikroorganismů.
Zdá se, že populační exploze v rozvinutých zemích spolu s urbanizací, změnou životního stylu a výživy způsobuje ztrátu biodiverzity. Ta vede ke změnám mikrobního složení a soužití na kůži a sliznicích střeva, dýchacích cest a dalších orgánů.
Proto dochází ke snížené stimulaci imunity, lidský organismus jinak vnímá nebezpečí, a proto reaguje jiným typem zánětlivé reakce, jejímž klinickým projevem jsou nejen alergie a astma, ale i další civilizační nemoci, jako jsou diabetes, obezita, nádory i Alzheimerova nemoc.

Takže máme vrozené dispozice stát se alergikem, nebo je „uženeme“ během svého života?
Dispozice stát se alergikem je vždy vrozená. Schopnost tvorby alergických protilátek se dědí z generace na generaci a občas vznikne i nově díky dosud ne zcela přesně známým obměnám v genetickém vybavení jedince, které jsou navozeny vlivem prostředí. Pravděpodobnost, že se rodičům-alergikům narodí alergické dítě, je tedy poměrně velká.

To znamená zhruba jakou šanci na výskyt alergie?
Pokud žádný z nich alergické onemocnění nemá, je riziko postižení asi 1:10. V případě výskytu alergie u jednoho z rodičů však riziko stoupá na 1:3, což znamená, že jedno dítě ze tří může být alergické. Významnějším přenašečem dědičné dispozice ke vzniku alergie je samozřejmě matka. Nejrizikovější je situace, kde alergickým onemocněním trpí oba rodiče, v tom případě může být postiženo více než polovina potomků (riziko 1:2). A mají-li oba ještě navíc tutéž chorobu, je procento ještě vyšší a dosahuje 70-80 procent.

PSALI JSME:
Na co nejčastěji umíráme? Pět rizikových faktorů pro zdraví Čechů

Takže je ve hře i možnost, že za několik generací budou alergiky všichni?
Alergici u nás tvoří asi 30 procent populace. Proč k tomu ale došlo, není zcela jasné. Možná zahrála negativní roli souhra výše uvedených situací, včetně působení infekcí, nezdravého životního prostředí, stresů, vlivu nikotinu a dalších faktorů, které způsobují rozvoj onemocnění. V každém případě se u nich změnila imunita a tělo začalo nepřiměřeně reagovat na některé potraviny, pyly, roztoče domácího prachu, vzdušné plísně, hmyz, léky, latex a další látky.

Celosvětově i u nás má nejvíce lidí v populaci alergickou rýmu.
V Evropě jde asi o 69 milionů, u nás zhruba 1,8 milionu. Nejčastěji je způsobena pyly dřevin, travin, včetně obilí, a plevelů, dále pak roztoči domácího prachu, některými dalšími členovci, jako jsou švábi, zvířaty a vzdušnými plísněmi. Nejrizikovější je v tomto směru alergie roztočová. S alergickou rýmou se velmi často pojí i různé alergické oční projevy, jako jsou třeba záněty spojivek.

Přibývají u nás „pylaři“?
V několika posledních letech jsme svědky nárůstu alergie na pyly plevelu ambrozie. Tento plevel se dostal do Evropy z Ameriky a šíří se přes země bývalé Jugoslávie a Maďarsko i k nám.
Alergická rýma je onemocnění považované mnoha lidmi za banalitu, je to sice obtěžující, ale vždyť se na to neumírá. Proto se také často chybuje, pacienti nevyhledají lékaře a tlumí svoje problémy léky. Přitom alergická rýma je preastmatickým stavem. Špatně léčená, nebo dokonce neléčená může způsobit, že alergie horních cest dýchacích postihne i dolní cesty, průdušky a že vznikne astma.

PSALI JSME:
Téměř čtvrtina Čechů si zahrává. Kašel berou jako každodenní chleba

Je alergické astma i dnes nebezpečné? Vždyť ještě koncem 20. století končili pacienti v nemocnicích.
Alergické astma může být způsobeno různými vdechovanými alergeny, jako jsou roztoči, pyly, zvířecí srst (i sliny a výměšky) nebo plísně. Díky dostupnosti moderní inhalační léčby, obsahující neškodné malé množství nadledvinkových hormonů, se nemoc v posledních desetiletích stala nemocí „ambulantní“. Minimum pacientů má tak těžkou formu, že musí být občas hospitalizováno v nemocnicích. Úmrtnost na astma je dnes téměř nulová, zatímco ještě v 80. letech v Československu na něj ročně umíraly dvě děti!

Hodně se v poslední době mluví o potravinové alergii a intoleranci. Může nás strava vážně ohrozit?
Potravinová alergie u nás postihuje asi pět procent populace. Nejčastějším projevem je orální neboli ústní alergický syndrom, kdy lidé pociťují svědění či pálení v ústech na sliznici rtů, tváří a jazyka. Většinou se objevují po ovoci nebo zelenině.
Nebezpečnější, ale naštěstí vzácnější, jsou závažné projevy alergie po požití některých potravin. U kojenců je to po kravském mléku a vejcích, u starších lidí zase po ořeších, arašídech, rybách, semenech a mořských plodech.

A reakce na bodnutí, léky nebo na některé materiály?
Po bodnutí včelou, nebo vosou mohou vzniknout ohrožující anafylaktické reakce. Stát se to může i vlivem léků. Lidé by ale neměli zapomínat, že alergické projevy mohou být vyvolány i fyzickou zátěží, chladem, stresem, změnou počasí a dalšími, někdy i neznámými vlivy.

PSALI JSME:
Co jíst při celiakii? Bezlepková dieta vytáhne z peněženek o tisíce korun více než běžná strava

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zdraví

Skončil Týden zeleného zákalu. Byli jste na vyšetření?

Preventivní vyšetření zraku by lidé měli absolvovat jednou za dva až tři roky, týká se to zejména lidí starších 40 let. Na rozdíl od vyšetření u praktického lékaře, stomatologa či gynekologa ale interval vyšetření …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru