Průzkum, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici, upozornil také na závažný problém u lidí seniorského věku. Zdaleka největší podíl (50 %) dluhů po splatnosti přesahující 100 tisíc korun mají totiž lidé v nejvyšší věkové kategorii 65 a více let.
Nejčastěji ale mají dlužníci závazky ve výši 10 až 100 tisíc korun (35 %), zatímco do deseti tisíc korun a přes 100 tisíc korun po splatnosti má shodně kolem 32 procent dlužníků. Nejmladší lidé ve věku 18 až 24 let mají většinou (63 %) závazky po splatnosti do výše 10 tisíc korun.
Častěji mají závazky po splatnosti muži (14 %) než ženy (8 %) a obecně dlužníci ve věkových kategoriích 35 až 44 let a 45 až 54 let (shodně 17 %).
„Inflace a obecně nepříznivá ekonomická situace vedou k meziročnímu zvýšení podílu lidí, kteří nezvládají pravidelně splácet své závazky. Alarmující je především vysoký podíl lidí v důchodovém věku s nesplácenými dluhy přes 100 tisíc korun, kteří mají jen velmi omezené možnosti zvýšení svých příjmů, aby mohli své závazky uhradit,“ upozornila Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Ztráta zaměstnání
Zatímco v předchozím průzkumu dominovaly neuhrazené splátky bankovních úvěrů (více než 35 %), v současnosti má nejvíce dlužníků (přes 35 %) závazky po splatnosti především u nebankovních subjektů. Jsou to například krátkodobé půjčky nebo nákupy na splátky.
Následují bankovní úvěry po splatnosti (32 %), neuhrazené poplatky za bydlení včetně nájmu a energií (22 %) a služby jako telefon nebo připojení k internetu (rovněž 22 % lidí s dluhy po splatnosti).
Stejně jako v předchozím roce je zdaleka nejčastější příčinou nesplácení závazků ztráta zaměstnání (38 % dlužníků oproti loňským 41 %). Ztráta zaměstnání přitom postihuje spíše ženy (44 %) než muže (35 %) a především lidi se základním a středním vzděláním. Jako druhou nejčastější příčinu nesplácení svých dluhů uvádějí respondenti průzkumu vysoké splátky úvěrů (17 %) a s velmi malým odstupem následuje nemoc dlužníka nebo člena jeho rodiny (16 %).
„Dvě nejčastější příčiny nesplácení dluhů – ztráta zaměstnání a vysoké splátky – spolu velmi úzce souvisejí. Při ztrátě nebo při výrazném snížení příjmu je ale nutné s věřitelem komunikovat a domluvit se na restrukturalizaci dluhu nebo snížení splátek a prodloužení doby splácení,“ uvedla Palendalová.
Dluhy po splatnosti mají nejčastěji lidé zaměstnaní v oboru zemědělství a lesnictví, s odstupem pak lidé pracující v obchodu a ve službách a zaměstnanci ve stavebnictví.
Nárůst o 4,5 miliardy
Dluhy českých domácností u bank stouply v únoru o 4,5 miliardy na více než 2,1 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností v druhém měsíci roku vyšší zhruba o 81,6 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl duben roku 2022, kdy se dluhy meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard. Poprvé nad jeden bilion korun se zadlužení dostalo v červnu 2010. V říjnu 2021 poprvé překonalo dvoubilionovou hranici.
Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V únoru se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta na téměř 1,7 bilionu korun.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
