Italské státní školy už zahájily obvyklé tříměsíční prázdniny a skupiny rozradostněných dětí se shromáždily, aby podle tradice na sebe stříkaly vodními pistolemi a vysypávaly si na hlavy pytle s moukou.
Jejich rodiče však začínají mít obavy, jak své potomky zabavit, než v září začne nový školní rok. Vzhledem k tomu, že stále více italských prarodičů pracuje i po sedmdesátce, tradiční možnost povolat na pomoc nonnu, tedy babičku, mizí, upozorňuje web The Telegraph.
Spolu s Maltou a Lotyšskem jsou italské letní prázdniny nejdelší v Evropě a již dlouho zůstávají zdrojem úzkosti pro pracující matky a otce. Podle Lombardské psychologické komory se počet rodičů, kteří v období od června do srpna vyhledávají psychiatrickou pomoc, zvyšuje až o 40 procent.
Trápení začíná v předstihu
Mezi časté stížnosti patří úzkost, podrážděnost a pocit, že nic nestíhají, potvrzuje psycholožka Mara Compagnoni. „Prázdniny mají být příležitostí pro sblížení rodiny, ale mýtus o dokonalé dovolené a nemožnost uspokojit potřeby dětí, práce a partnerů často vyvolává stres a frustraci,“ řekla italskému zpravodajskému webu TGCom24.
Každoroční snaha zajistit péči o děti představuje logistickou, finanční, a dokonce i psychologickou výzvu. Mezi pracujícími matkami 63 procent uvádí, že se během letních prázdnin cítí vyčerpané kvůli náročnosti skloubení pracovních povinností a chodu rodiny.
„Pro rodiče se léto mění noční můru,“ řekla Francesca Fiore, jedna ze zakladatelek nekonvenčního blogu Mamma di Merda, který se zabývá otázkami rodičovství. „Trápení začíná už několik měsíců předem, kdy se rodiče pouštějí do tabulek, aby vymysleli, jak zajistit péči o děti, zatímco budou v práci,“ uvedla.
„Když se školy v září znovu otevírají, často bývají neorganizované a často se provoz spouští jen částečně. Nezřídka se stává, že se do správného tempa dostanou až koncem září. Společnost se zásadně mění – mnoho prarodičů nyní pracuje až do 70 let, nebo nejsou ochotni se starat o vnoučata, či nežijí poblíž. Rodiny s nepracujícími prarodiči mají velké štěstí,“ vysvětlila.
„V porovnání s minulostí, kdy se matky a babičky smířily – pokud nebyly rovnou spokojené – s tím, že se celé léto staraly o děti, zatímco jejich manželé chodili do práce, dnes dochází do zaměstnání mnohem více italských žen,“ podotýká web Euronews.
Musí sáhnout hlouběji do kapsy
Situaci zhoršila také inflace a krize životních nákladů, takže hlídání dětí a letní tábory, ať už ve veřejných nebo soukromých zařízeních, poměrně výrazně podražily a zdražují nadále. Podle organizace na ochranu práv spotřebitelů Altroconsumo a průzkumné agentury Censis musí asi 72 procent rodin přinášet velké finanční oběti, aby zaplatily péči o děti a letní tábory.
Některé páry bývají nuceny jet na dovolenou odděleně – otec vezme děti na pár týdnů pryč, pak je řada na matce, aby společně pokryli třítýdenní nebo čtyřtýdenní blok své roční dovolené. Jiní se smíří s tím, že jejich děti tráví většinu dne přilepené k obrazovkám, zatímco oni pracují z domova.
Loni italské matky zahájily kampaň za zkrácení délky školních prázdnin s tím, že vyčerpává, že musí každé léto tři měsíce zabavovat své děti. Online petice za prodloužení školního roku a zkrácení letních prázdnin získala více než 70 000 podpisů.
„Nevěřte všem těm idylickým fotkám, které vidíte na Instagramu,“ komentoval to deník La Repubblica. „Léto je noční můrou pro stovky tisíc italských rodin.“
