Ekonomické zpomalení a nejistota: Česká ekonomika čelí pokračujícímu pomalému růstu hrubého domácího produktu (HDP, odhad růstu na rok 2025 v podání největší německé banky Deutsche Bank je pouze 1,3 %, v podání přední americké banky Morgan Stanley 1,5 %, přičemž oba odhady byly zveřejněny už po oznámení nové sady cel Spojených států letos začátkem dubna, pozn. aut.).
Vysoká inflace v předchozích letech, rostoucí ceny energií a slabá zahraniční poptávka, zejména z Německa, které je klíčovým obchodním partnerem, negativně ovlivňují firmy, zejména exportní.
Češi zároveň nadále vykazují poměrně vysokou míru úspor, citelně vyšší než před rokem 2020, což ochromuje obecnou spotřebitelskou poptávku. Lidově řečeno, peníze leží lidem na účtech, místo aby rychleji roztáčely ekonomiku.
Rostoucí náklady: Firmy se potýkají s rostoucími vstupními náklady, jako jsou energie, suroviny a pracovní síla, spolu s tlakem na zvyšování mezd. Tyto faktory snižují ziskové marže a ztěžují konkurenceschopnost, zejména v odvětvích, jako stavebnictví, maloobchod nebo výroba.
Insolvence a bankroty: V roce 2023 vzrostl počet insolvenčních řízení o pět procent (1 074 firem), a tento trend pokračuje. V prvním čtvrtletí 2025 zbankrotovalo 183 firem, což je o devět procent více než v předchozím roce, a počet insolvenčních návrhů stoupl o 14 procent. Nejvíce zasažené je stavebnictví, kde insolvence tvoří téměř 20 procent případů, kvůli zrušeným nebo odloženým projektům.
Geopolitické vlivy: Pokračující válka na Ukrajině a narušení dodavatelských řetězců zvyšují nejistotu a náklady. Levné dovozy, například cukru z Ukrajiny, vedly k uzavření některých závodů, jako cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou.
Restrukturalizace a automatizace: Některé firmy, například Onsemi, Valeo nebo Otis, omezují provoz v Česku kvůli automatizaci, snižování nákladů nebo přesunu výroby do jiných či levnějších lokalit (např. Čína, Španělsko). To vede k propouštění a zániku provozoven.
Odvětvová specifika: Nejvíce zasaženými odvětvími jsou stavebnictví, obchod a některé průmyslové sektory. Například v obchodu, včetně s nemovitostmi, zaniká více firem, než vzniká (poměr 7 či 8 nových na 10 zaniklých), a v těžbě a dobývání je situace podobná. Naopak odvětví, jako zdravotnictví a sociální péče, vykazují růst, což fundamentálně souvisí s demografickým stárnutím české populace.
Přirozený vývoj trhu: Část zániků je přirozeným jevem – s rostoucím a nyní historicky rekordním počtem firem (takřka 577 000 v roce 2024) roste i počet těch, které zanikají, zejména pokud jsou neaktivní (čtvrtina firem nevykazuje činnost). Dobrovolná likvidace může být také důsledkem rozhodnutí společníků ukončit podnikání, pokud firma nesplňuje očekávání nebo dosáhla svého účelu.
Zánik firem v Česku v roce 2025 je kombinací ekonomických tlaků (vysoké náklady, slabý růst), geopolitických faktorů (válka, narušené řetězce), strukturálních změn (automatizace, přesun výroby) a přirozeného vývoje trhu.
Nejvíce ohrožena jsou odvětví závislá na exportu, energiích nebo slabé poptávce, jako stavebnictví a obchod. Přesto ekonomika vykazuje známky mírného oživení, což by mohlo v budoucnu zmírnit tyto negativní trendy.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
MIMO TOHO VŠEHO PODLE MÉHO JSOU HLAVNÍ PLACENÍ STAROSTOVÉ HEJTMANI
RADNÍ NA VÍCE LET S NIMI NIKDO NEHNE A ONI SI DĚLAJÍ NA SVÉ VSI MĚSTĚ HALY HŘIŠTĚ K TOMU NAPASUJÍ MALÉ HOSPŮDKY ALE NEDAJÍ TO SOUKROMNÍKŮM PROVOZUJÍ TO SAMI PROVOZUÍ SAMI HOSPODY OBCHODY PIVOVARY DOVOLOVALI VŠEM CIZÍM VE MĚSTECH PROVOZOVNY I STAVBY ZA PENÍZE KTERÉ OBCE CHTĚLY ALE ZA PENÍZE NÁS VŠECH OBCÍM ZŮSTALI MAJETKY NIKDO NEVÍ PROČ A S HOSPODAŘENÍM JAK PŘED ROKEM 1990 JE TO JAKO NEZISKOVKY NIC NEODVÁDÍ DOST. ROZPOČTU A JEN ODTUD BEROU JEŠTĚ KDYŽ JIM TO NEVYCHÁZÍ jE TO PODRAZ NA NÁS OSTATNÍ KTEŘÍ MUSÍ MAKAT A ODVÁDĚT DO ST. ROZPOČTU MY VŠICHNI I SOUKROMÍ