To, že pacientovi nejčastěji daruje krvetvorné buňky rodič si sourozenec, je jen mýtus. „Čím více mladých, zdravých – a především ochotných – lidí se nám podaří zaregistrovat k nám, tím větší šanci dostanou všichni pacienti,“ říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

„Registrace k nám je vlastně takový morální závazek, že kdyby někde na světě onemocněl člověk se stejnými či velmi podobnými transplantačními znaky, jsem tu pro něj a jsem ochoten darovat nezištně kousek sebe.

Šance, že ke shodě mezi pacientem a dobrovolníkem dojde, je malá (reálně daruje cca jedno procento ze všech zapsaných), ale jak už jsem řekl, čím více lidí v databázi budeme mít, tím zvýšíme pravděpodobnost, že najdeme opravdu pro každého,“ dodal Jindra.