Soutěž je určena pro studenty 3. a 4. ročníků hotelových škol a gastronomických učilišť, kde se vyučuje podle principů vzdělávacího programu Kulinářské umění. Do něj je v celé ČR zapojeno už 59 škol, 359 učitelů a 4122 žáků.

Zhruba desetinu z nich tvoří děvčata, dívky jsou i mezi postupujícími do finále KU Young Chef 2019. Kateřina Hubáčková z SŠP hotelové a zdravotnické Uherské Hradiště postoupila z 1. místa v 1. nominačním týdnu, Nikola Bálková z SOŠ a SOU Praha – Čakovice se do finále propracovala z 2. místa 3. nominačního týdne.

Zakladatel programu, šéfkuchař Jiří Roith, jej charakterizuje jako první vzdělávací program pro gastronomii, který nevyučuje receptury, ale zaměřuje se na teoretický a praktický trénink gastronomických kulinářských technik.

„Těch technik je celkem 70, používají se ve všech světových kuchyních a vyučují se na všech gastronomických školách,“ říká Jiří Roith, který sám absolvoval prestižní The International Culinary School at the Art Institute v kanadském Vancouveru.

„Kdo dobře zvládne techniku dušení, může pak stejně dobře připravit guláš, jako boeuf bourguignon,“ vysvětluje Roith.

Organizátoři chtějí každý rok vytvářet „letní veletrh“ gastronomického talentu a perspektivních zaměstnavatelů. Letošním 26 soutěžícím předává své zkušenosti 30 šéfkuchařů, kteří jsou připraveni je po ukončení školy rovnou zaměstnat.

Jedním z těch, kdo v rámci soutěže KU Young Chef předávají talentovaným mladým kuchařům a kuchařkám své zkušenosti, je i prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR Miroslav Kubec. Toto profesní sdružení se spolu s dalšími více než dvaceti cechy a řemeslnými společenstvy zapojilo do projektu Fandíme řemeslu. Ten pod záštitou Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) usiluje o zvýšení prestiže řemesel v celé společnosti.

Sám chtěl být kuchařem už od šesté třídy základní školy. Skutečný zájem o obor ale podle něj není mezi jeho adepty vůbec samozřejmý. „Ročně ukončí obor kuchař-číšník čtyři, možná pět tisíc absolventů, podle mého odhadu má v té chvíli jasno o své budoucnosti maximálně deset procent z nich. A jestli skutečně něco umějí, to je zase jiná věc: Praktická výuka totiž vlastně není povinná,“ dodává Kubec.