Firma potřebuje více softwarových inženýrů pro „chytrá“ auta a méně tradičních mechaniků pro spalovací motory. Rozhodnutí signalizuje mnohé o stavu amerického a globálního automobilového průmyslu. Bezpochyby ukazuje na pokračující robotizaci a elektromobilitu. Rovněž vypovídá o vlivu ceny ropy a nastavení monetární politiky americké centrální banky (FED).
Růst globálního i amerického automobilového průmyslu se prakticky zastavil a nyní je otázka, zda se objemy prodejů udrží na současných vysokých úrovních, anebo budou klesat. Klíčové bude zachování ziskových marží ve chvíli, kdy materiálové i mzdové náklady rostou. Automobilka General Motors chce předejít podobné situaci, do jaké se dostala v letech světové hospodářské krize, kdy zaváhala a příliš pozdě reagovala na ochlazení poptávky.
Nízké úrokové sazby amerického FEDu od roku 2009 vedly k levným úvěrům a jednodušší dostupnosti leasingů za účelem nákupů automobilů a to často nad možnosti spotřebitelů. Zlé jazyky tvrdí, že v segmentu autopůjček se vytvořila podobná bublina, jako před deseti lety u hypoték. Celková velikost tohoto segmentu je ale mnohonásobně menší, takže případný dopad na ekonomiku by neměl být tak silný jako u hypoteční krize. Růst úrokových sazeb každopádně bere spotřebitelům chuť i reálnou možnost nakupovat na úvěr „velké“ položky dlouhodobé spotřeby, jakými auta jednoznačně jsou.
Automobilka hodlá snižovat produkci zejména na domácím trhu, tedy v USA. Spojené státy jsou zkrátka pro průmyslovou výrobu stále drahé a díky zavádění cel na ocel a hliník se staly ještě relativně méně konkurenceschopné. Společnost zavírá závody, které vyrábí méně populární modely a reaguje primárně na změny trendu ve spotřebitelské poptávce.
Zákazníci místo sedanů nakupují více SUV, crossover automobilů a užitkových vozů, které pro automobilky přinášejí podstatně vyšší marže. Nízké ceny ropy v posledních letech pomohly k vyšší popularitě větších aut s vyšší spotřebou pohonných hmot. General Motors má potíže konkurovat zejména v segmentu malých levných aut, kde jde o nejnižší prodejní cenu. Zároveň posilující kurz dolaru zdražuje exporty amerických automobilek.
Budoucí fokus automobilky se zcela správně přesouvá k automatizaci, vysokomaržovým segmentům a zejména k elektromobilům. Zavírání fabrik by mělo vést sice k nižším tržbám, ale vyšším ziskovým maržím. Celkové dopady na zisky by tedy nemusely být negativní. Zavírání továren však bude mít výrazný dopad na dodavatele sub komponentů.
Rovněž je nutné zmínit, že jde o politicky citlivé téma. V automobilovém odvětví je vysoká zaměstnanost a zavírání továren nevrhá dobré světlo na zavádění cel proti Číně ze strany současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tomu se plány automobilky nelíbí a rád by ji přesvědčil, aby zachovala výrobu v USA. Prezident Trump dokonce chce, aby General Motors přesunul některé továrny ze zahraničí zpět do Spojených států. Finální podoba plánu General Motors se tedy dost možná změní a nynější zprávy mohou být pouze prvním kolem vyjednávací taktiky.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
