Podle studie Allianz Global Wealth Report 2018, která detailně analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích celého světa, se Češi za rok 2017 umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o dva stupně výše než loni.
V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko obhájilo loňskou pozici, 28. místo.
Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 15 290 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 390 tisíc Kč. Předloni to bylo 12 360 eur neboli cca 330 tisíc Kč podle tehdejšího kurzu.
O šest tisíc více
Další srovnání se sousedním Slovenskem nabídl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho dat se průměrná mzda v Česku a na Slovensku od sebe liší přibližně o šest tisíc korun. Ve 2. čtvrtletí letošního roku dosáhla průměrná mzda v ČR 31 851 korun, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1004 eur, v přepočtu 25 701 korun.
Jak připomínají statistici, průměrná mzda na Slovensku dlouhodobě dosahuje zhruba 85 % průměrné mzdy u nás. Od rozdělení Československa v roce 1993 rostly průměrné mzdy výrazně rychleji v české ekonomice. Slovensko nás začalo výrazněji dohánět až s příchodem nového tisíciletí. V roce 2009 vstoupilo Slovensko do eurozóny a od té doby je tady vývoj mezd daleko hladší a Slováci jsou s eurem spokojeni.
Vyšší výdělky lákají
Na český trh práce, kde čelí minimální jazykové bariéře, přitahují pracovníky ze SR vyšší výdělky. Na konci roku 2016 u nás bylo evidováno celkem 177 tisíc slovenských zaměstnanců. Jde především o nadprůměrně schopné zaměstnance, kteří svými výdělky výrazně překonávají průměr v Česku.
„Podle výsledků strukturální mzdové statistiky navíc průměrná mzda pracovníků se slovenským občanstvím výrazně překonává průměr v ČR. Je tak zjevné, že k nám migrují především ti nadprůměrně schopní,“ upozorňuje Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí.
V obou státech, uvádí statistici, jsou vysoké rozdíly mezi mzdami v hlavním městě a v pohraničních oblastech. V Bratislavském kraji byla v roce 2007 průměrná mzda 37 547 Kč, tedy 130 % celkového průměru. Naopak Prešovský kraj se mzdou 23 039 Kč byl nejchudší, v okrese Bardejov dokonce činila jen 18 852 Kč. V Praze byla průměrná mzda 36 915 Kč (125 % celorepublikového průměru) a nejmenší mzdy byly v Karlovarském kraji (25 651 Kč).
Na prstech jedné ruky
A jak jsme na tom, pokud jde o bohatství, ve srovnání se světem? K celosvětové střední třídě (1,1 miliardy lidí ke konci roku 2017 – pozn. red.) patří díky svému svým bohatství jen sedm procent Východoevropanů včetně Čechů a jen 1 % k vyšší.
Ty „jednoprocentní“ z Česka bychom napočítali na prstech jedné ruky: Majoritní vlastník holdingu PPF Petr Kellner, právník Daniel Křetínský, podnikatelé Karel Komárek a Radovan Vítek a český premiér Andrej Babiš, který je zároveň bohatším Slovákem.
Podle zprávy CapGemini World Wealth Report 2018 má Česká republika v současnosti přes 28 tisíc dolarových milionářů, přičemž jejich počet se za poslední rok zvýšil o téměř jedenáct procent. Jejich celkové jmění se blíží 70 miliardám dolarů. Celosvětově se ale počet dolarových milionářů zvýšil o 1,6 milionu a podle CapGemini jejich celkový majetek přesáhl hranici 70 bilionů dolarů.
100 milionů Číňanů…
Zpráva CapGemini uvádí, že dolaroví milionáři se podílí na světovém bohatství skoro ze 35 procent. Nejvíce jich pochází z USA, Japonska, Německa a Číny. Tyto země jich mají více než 61 procent.
Studie Allianz se věnovala také globálním trendům. Ke střední třídě podle ní s koncem loňského roku patřila 1,1 miliardy lidí, ale ještě na přelomu tisíciletí to bylo méně než 500 milionů osob. Zhruba polovinu příslušníků střední třídy tvořili v roce 2000 obyvatelé západní Evropy, Severní Ameriky a Japonska.
Dnes však v těchto zemích žije dohromady zhruba jen čtvrtina celosvětové střední třídy. Ve sledovaném období vzrostl na více než 50 % podíl Číňanů, což reálně znamená, že více než 500 milionů obyvatel Číny se za posledních 18 let vyšplhalo do střední třídy. A že už více než 100 milionů Číňanů patří k vyšší třídě.
