„Politici často vidí řešení současné krize dostupného bydlení v posílení nájemního sektoru. Podle dat Českého statistického úřadu dnes v nájmu bydlí jen 19 procent lidí, nejvíce zhruba 39 procent bydlí ve vlastním domě a 29 procent ve vlastním bytě. Směřovat ale střední třídu do nájmu, který je pro ni méně výhodný než koupě vlastního bydlení s hypotékou, nedává ekonomickou logiku,“ říká Dušan Kunovský, zakladatel a šéf největšího rezidenčního stavitele Central Group.
„V České republice je silně zakořeněna potřeba vlastnictví bytu nebo rodinného domu, který slouží majitelům pro jejich bydlení,“ poznamenává Dagmar Krátká, šéfredaktorka webu Poradci-sobě.cz. Vlastnictví bydlení je zároveň i podle renomovaných ekonomů dobrým způsobem, jak se v době nejasné penzijní politiky státu zajistit na stáří.
Koupě je vždy výhodnější než nájem
Celkový index dostupnosti bydlení se v Praze trvale zhoršuje. Zatímco letos by za byt o výměře 70 m² utratil průměrný Pražan veškeré své hrubé příjmy za 14,6 roku, ještě před rokem to bylo 13,8 a před čtyřmi lety pak 10,1 roku.
Stále více lidí, ať již mladých nebo naopak starších, žije samostatně. Tzv. single by podle indexu za typický byt 1+kk o 32 m² v současnosti musel dát celý svůj hrubý příjem za sedm let. Pokud by si na nákup bytu vzal 80procentní hypotéku, splátka by ho vyšla na 12 589 korun měsíčně. Za nájem srovnatelného bytu by přitom zaplatil ještě o 930 korun měsíčně více. Investice do nového bydlení ať již pro vlastní účely nebo na pronájem se tak i při strmě rostoucích cenách stále vyplatí.
Mladý pár, který si pořizuje své první bydlení, obvykle hledá byt 2+kk o průměrných 55 m². K dispozici však má dva příjmy. A těch by na koupi bytu 2+kk v Praze dva lidé potřebovali za 5,3 roku. Za byt 3+kk by rodina s vyššími příjmy utratila veškeré své příjmy za sedm let. I u větších dispozic bytů ovšem stále vychází hypotéka levněji než nájem.
Náklady na pořízení bytu vs. úroveň příjmů
Na podobném principu jako nový index pracuje portál numbeo.com. Srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává.
Portál Numbeo.com počítá s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě.
České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,3. I v Mnichově, kde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu, je doba kratší, než v české metropoli: 16,44 roku.
