Průmyslová výroba v dubnu meziměsíčně povyrostla o 1,9 procenta, což bylo spíše lehce nad naším očekáváním ve výši 1,5 procenta. V meziročním vyjádření ovšem díky nízké srovnávací základně vypadá růst 55,1 procenta famózně. Ve srovnání s očekáváním trhu ve výši 54 procent ale jde o velmi malé pozitivní překvapení.
Extrémně vysokými meziročními údaji bychom se ale neměli nechat zmást. Ukazuje to především, jak hluboko výroba vloni klesla a jak rychle se následně zvedla. Hlavní a pozitivní zprávou je, že po březnovém růstu o 2,6 procenta pokračuje průmyslová výroba v expanzi, i když mírně pomalejším tempem, a přibližuje se úrovním z roku 2019, tedy historickým maximům.
K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla výroba aut, která se loni téměř vypnula a nyní s meziročním růstem 447 procenta stojí téměř za polovinou celého růstu průmyslu. Výroba pryžových a plastových výrobků přidala meziročně 102 procenta a produkce elektrických zařízení 64 procenta. Neméně spektakulárně působí i pohled na meziroční růst nových zakázek ve výši 90 procent. Z toho zakázky ze zahraničí vzrostly o 98,6 procenta a tuzemské o 74,0 procenta.
Limity v průmyslu
Meziroční pokles zaměstnanosti se dále snížil na dvě procenta z předchozího poklesu o 2,8 procenta. Růst průměrné mzdy v průmyslu zrychlil na 11,3 procenta meziročně z předchozích 5,5 procenta. I zde je ale patrný především vliv srovnání s loňskou pandemií.
Efekt nízké srovnávací základny bude v dalších měsících rychle slábnout s tím, jak vloni na jaře rychle mizela uzávěra ekonomiky. Důležité ale je, že na meziměsíční bázi bychom mohli vidět pokračování expanze, a to hlavně s ohledem na růst poptávky, který dokládá jak domácí vývoj, tak zejména expanze zahraniční poptávky a zahraničních předstihových indikátorů.
Podstatným limitem v průmyslu se staly chybějící komponenty do výroby, což bude jeho letošní výkon limitovat. Problémy s nedostatkem pracovní síly se postupně vracejí zhruba do obrysů srovnatelných s předpandemickým stavem. Naše prognóza pro letošek počítá s růstem průmyslu kolem devíti procent. Poslední vývoj ale spíše ukazuje, že by celoroční výsledek mohl být v lehce dvojciferných číslech.
Exporty nabírají na síle
Zahraniční obchod skončil v dubnu s přebytem 19,3 miliardy korun, což je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 43,6 mld. Kč lepší výsledek. Za tím je opět nízká srovnávací základna, což ale opět ukazuje spíše na to, co se stalo už vloni. Přebytek za duben byl ovšem vyšší, než čekal v mediánu trh (14,8 mld. Kč) a citelně výš, než kolik ukazoval náš odhad (3,6 mld. Kč).
Meziměsíční růst exportu činil 8,1 procenta a výrazně tak překonal výkon průmyslu a také růst importu, který ovšem s výsledkem 5,3 procenta meziměsíčně také nelze označit za nízký. Je možné, že docházelo k vyššímu růstu dříve vyrobených zásob, což by indikovalo nižší růst hrubého domácího produktu (HDP). Je ale otázka, jak tyto dynamiky budou vypadat dalších měsících, kdy vývoj může být značně rozkolísaný zejména s ohledem na váznoucí subdodávky.
Nejvíce je vliv nízké meziroční základny patrný na přebytku obchodu s motorovými vozidly, kdy uzavření automobilového průmyslu v loňském roce výrazně vylepšuje letošní statistiky. Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl tak meziročně o 44,4 miliardy vyšší, a to především díky jejich výrazně vyššímu vývozu (o 79,8 mld. Kč).
Do kladného salda se v dubnu přehoupla i bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji a s textiliemi. Stejně jako v březnu se i v dubnu na bilanci zahraničního obchodu projevily stoupající ceny na komoditních trzích i větší dovezený objem zemního plynu.
Další růst cen ropy ale v letošním roce, ani v tom příštím, již nepředpokládáme, takže tento negativní vliv bude postupně slábnout. Vliv nízké srovnávací základny byl patrný i na tempu vývozu a dovozu. Vývoz v dubnu meziročně vzrostl o 78,3 procenta, dovoz pak o 49,8 procenta.
Podobně jako v případě průmyslové výroby bude efekt meziročního srovnání rychle mizet. Podstatné je, že signály rostoucí poptávky ukazují na další expanzi exportu. Nicméně s růstem investiční aktivity by měl nabrat na síle import a měli bychom spíše vidět meziroční zhoršování obchodní bilance.
Stavebnictví stále v útlumu
Stavební produkce v ČR v dubnu po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní poklesla meziročně o 4,6 procenta. V meziměsíčním vyjádření klesla o 1,3 procenta poté, co v březnu o 3,3 procenta rostla. Snížila se jak produkce pozemního, tak i inženýrského stavitelství (meziměsíčně o 1,5 %, resp. 0,7 %).
Ve stavebnictví tak i v dubnu pokračoval utlumený vývoj a tamní produkce i nadále významně zaostávala za předkrizovou úrovní. Nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření, ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. K oživení stavební produkce nejspíše dojde až se zpožděním, a to ve chvíli kdy se rozjedou nové investiční projekty.
To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat. Pozitivním signálem je v tomto ohledu dubnový meziměsíční nárůst počtu nově vydaných stavebních povolení o skoro sedm procent. Obnovení produkce ve stavebnictví však bude zřejmě hodně pozvolné a za celý rok tak očekáváme její pokles o zhruba o jedno procento, a to hlavně díky slabé první polovině roku.
Dnes zveřejněné indikátory z výrobního sektoru potvrzují probíhající výrazné oživení české ekonomiky. K tomu můžeme připočíst zprávu o snížení míry nezaměstnanosti za květen 3,9 procenta, zatímco jsme čekali čtyři procenta.
Z hlediska vývoje na finančním trhu dnes zveřejněná data nepřinášejí mnoho nového. Pro rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb ČNB na konci měsíce budou spíše důležitá vnímání pandemických rizik jednotlivými členy bankovní rady a důležitý bude i výsledek inflace za květen, který bude zveřejněn tento týden.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
