To předčilo i náš na trhu nejoptimističtější odhad. Ten počítal s růstem 4,3 procenta (NSA), zatímco tržní konsensus činil pouze 1,6 procenta. K vyšší průmyslové výrobě pomohlo částečné uvolnění dodavatelských řetězců.
To se v souladu s našimi očekáváními projevilo ve výrazném nárůstu produkce automobilů. Ta se podle statistik Českého statistického úřadu zvýšila po sezónním očištění meziměsíčně o 13,1 procenta, po dubnovém růstu o 3,3 procenta. Dařilo se i elektrotechnickému průmyslu, který mimo jiného zahrnuje i subdodavatele pro automobilový průmysl.
Zde se výroba zvýšila meziměsíčně o 4,8 procenta. Velmi rychlý meziměsíční růst (o 15,6 %) pak vykázal také farmaceutický průmysl. Podle květnových statistik nevypadala situace v průmyslu jako celku vůbec špatně. Z 23 sledovaných odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k meziměsíčnímu poklesu pouze u sedmi z nich.
Globální poptávka v poslední době sice slábne, zásobárna nevyřízených zakázek z předchozích měsíců by mohla negativní trend v tuzemském průmyslu zbrzdit. Pomoci by k tomu mělo pokračující zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích. Hodnota nových zakázek po dubnovém poklesu o 1,9 procenta navíc v květnu vzrostla o výrazných 5,4 procenta (sezonně očištěno, pozn. aut.).
Nárůst hodnoty zakázek se týkal většiny odvětví, včetně automobilového průmyslu, kde došlo k růstu o sedm procent. Na druhou stranu, PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) za červen se poprvé po zhruba dvou letech dostal pod hranici 50 bodů, což může být varování před vznikem recese.
To jen dokládá smíšený a nejasný obrázek ohledně dalšího vývoje v průmyslu. Mimo globálního poklesu poptávky je pro průmysl rizikem také případná nedostupnost energií či jejich vysoká cena.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
