Aktuální dění kolem pandemie koronaviru COVID-19 se významně dotýká rovněž lidí s duševním onemocněním. Odkládají se plánované hospitalizace, které nejsou akutní, anebo se vyčleňují izolační pokoje pro případně nakažené pacienty. Dá se přitom také očekávat nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem.
Například Národní ústav duševního zdraví ještě před vyhlášením celostátní karantény zakázal návštěvy na oddělení lůžkové péče nebo zrušil propustky a samostatné vycházky. Kvůli uzavření škol musel rovněž řešit dostatek sester a dalších pracovníků ve směnném provozu.
Nedostatek respirátorů
„Po zavedení celostátní karantény jsme omezili neakutní hospitalizace a pozastavili provoz denních stacionářů. Ambulance ale i nadále poskytuje plnou péči svým pacientům, doporučujeme však omezit neakutní a rutinní návštěvy, využít možnosti zaslání elektronického receptu,“ řekl profesor Pavel Mohr, primář kliniky Národního ústavu duševního zdraví a předseda Psychiatrické společnosti.
Dodal, že ústav preferuje distanční kontroly a vyšetření – telefonické konzultace nebo přes Skype. Jsou rovněž zrušené stáže na klinice a praktická výuka mediků, která rovněž probíhá na dálku, elektronicky. Obdobná opatření přitom přijímají i ostatní psychiatrická zařízení, i když se někdy naráží na dlouhodobé problémy.
„V pedopsychiatrické péči bohužel nadále platí tristní stav, kdy péče trpí dlouhodobým nedostatkem lékařů – pedopsychiatrů a lůžkových i ambulantních kapacit,“ konstatoval profesor Mohr. A pak je tu ještě jeden společný problém: „Stejně jako ostatní zdravotnická zařízení trpíme kritickým nedostatkem ochranných pomůcek, jako jsou roušky a respirátory, a dezinfekčních prostředků.“
Více pacientů s úzkostmi
Podle profesora Mohra je ještě brzy hodnotit, jestli kvůli pandemii koronaviru, karanténám a omezenému vycházení přibylo i některých diagnóz. Podle znalostí z minulých let tomu ale nejspíš tak bude.
„Na základě zkušeností z velkých povodní v letech 1997 a 2002 lze očekávat možný nárůst diagnóz z úzkostného spektra, souvisejících se stresem, případně projevujících se zvýšenými obavami o své zdraví. Těch nejzávažnějších, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha, zůstává ve společnosti zhruba stejně, bez ohledu na vnější okolnosti,“ poznamenal Pavel Mohr.
Současnou situací jsou přitom nejvíce ohroženi pacienti, kteří trpí nejrůznějšími úzkostnými poruchami. Ti, kteří jsou zvýšeně citliví k vnějšímu stresu nebo trpící tělesnými příznaky, které mají psychický původ. Také pacienti s přehnanými obavami o své zdraví, ti, kteří prodělali traumatické zážitky, anebo pacienti s bludnými interpretacemi. Ohrožen jsou rovněž lidé, kteří nemají okolo sebe dostatečnou sociální oporu.
„Nicméně celá řada našich hospitalizovaných pacientů s neurotickými poruchami celou situaci paradoxně přijímá s klidem, bez přehnaných emočních reakcí, nepanikaří, možná i s vědomím, že jsou u nás více chráněni než venku. Podobnou zkušenost z minulosti máme i s psychotickými pacienty, kteří se v kritických situacích chovají zcela klidně a racionálně,“ zdůraznil profesor Mohr.
Udržovat kontakt s blízkými
Co mají dělat ohrožení lidé, aby lépe zvládli aktuální situaci? „Udržovat pravidelný kontakt se svými blízkými, komunikovat spolu, rozumně dávkovat přísun informací – tedy vyvarovat se poplašných zpráv a dezinformací -, dodržovat pravidelný denní režim, vyhnout se alkoholu a návykovým látkám, využít čas v karanténě k příjemným aktivitám a činnostem a – pokud lze – nezapomínat na pravidelnou fyzickou aktivitu,“ sdělil profesor Mohr.
Sví doporučení pro psychology vydalo v souvislosti s pandemií koronaviru také ministerstvo vnitro. Mimo jiné také nabádá lidi, aby i v „domácím vězení“ udržovali pomocí moderních technologií kontakt se svými blízkými. „Udržování sociálních vztahů a sítí pomáhá udržovat smysl pro normalitu a je možností pro sdílení emocí a uvolnění stresu,“ uvedlo ministerstvo v desateru na svých webových stránkách.
Pokud se někdo nedokáže se současnou situací vyrovnat sám, má se obrátit na experty. „Jedinci, kteří pociťují extrémní nervozitu či úzkost, přetrvávající smutek nebo další dlouhodobé reakce, které mají nepříznivý vliv na jejich pracovní výkon nebo mezilidské vztahy, se mohou poradit s odborníky v oblasti podpory duševního zdraví,“ uvedlo vnitro.