Ve Španělsku byla dodávka elektřiny z 99 procent postupně obnovena ještě během pondělí, kdy na severu a jihu země trval výpadek zhruba dvě hodiny, v ostatních regionech déle. V celém Španělsku byl vyhlášen výjimečný stav, určité problémy přetrvávaly ještě v úterý na železnici.
Španělská energetická společnost Red Eléctrica v úterý ráno vyloučila možnost, že by výpadek způsobil kybernetický útok nebo atmosférická anomálie, jak se původně předpokládalo. Rovněž portugalské národní centrum pro kybernetickou bezpečnost vydalo prohlášení, že nic nenasvědčuje tomu, že by výpadek byl způsoben kybernetickým útokem.
Podle všech zatím dostupných dat citovaných španělským deníkem El Mundo došlo k selhání samotné elektrické soustavy, které vyústilo v „totální kolaps“ po dvou po sobě jdoucích odpojeních solárních výroben elektřiny na jihozápadě země.
Deník El País informoval, že hlavní příčinou bylo prudké kolísání v elektrické síti, kdy během pěti sekund poklesla výroba o 15 gigawattů, což v tu chvíli odpovídalo zhruba 60 procentům spotřeby. Během několika sekund zmizely ze španělské sítě asi dvě třetiny tamních dodávek energie a obrovský úbytek se přelil i do sousedního Portugalska.
Výkyv způsobil odpojení španělské soustavy od evropské sítě přes propojení s Francií. V pondělí tak byla většina obyvatel na Pyrenejském poloostrově bez elektřiny a městská infrastruktura a služby zkolabovaly.
Podle španělského deníku El País by den výpadku elektřiny mohl stát až 4,5 miliardy eur, tedy přibližně hodnotu denně vyprodukovaného bohatství země. Pondělní blackout trval zhruba šest hodin a předběžné odhady vyčíslují škody přibližně na 1,5 miliardy eur. Škody v Portugalsku, jehož hrubý domácí produkt (HDP) je v porovnání se španělským asi 20procentní, ještě stanoveny nebyly.
Česká republika si dosud uchovala dvě klíčové výhody, které míru rizika blackoutu ve srovnání s mnoha jinými evropskými státy výrazně snižují. První výhodou je složení energetického mixu – většinu elektřiny stále vyrábíme z dobře řiditelných zdrojů.
Podíl uhelných elektráren na celkové produkci elektřiny činí přibližně 40 procent, podobnou část výroby pokrývají jaderné elektrárny, zemní plyn tvoří kolem šesti procent a další tři procenta připadají na vodní elektrárny. To představuje přes 90 procent výroby ze stabilních zdrojů.
Ačkoli instalovaný výkon solárních elektráren rychle roste, jejich podíl na celkové výrobě elektřiny zůstává pod dvěma procenty. Pro srovnání – ve Španělsku dodávají solární elektrárny 17 a větrné 23 procent elektřiny. Tyto méně stabilní, na počasí závislé zdroje tak celkově zajišťují již 40 procent španělské produkce elektřiny.
Druhou výhodou Česka je robustní přenosová a distribuční soustava, kterou lze zařadit mezi nejspolehlivější na světě. Ani u nás však nelze riziko blackoutu zcela vyloučit – například v případě kybernetického útoku nebo řetězení dílčích poruch, zvláště při problémech v sousedních zemích.
Pravděpodobnost blackoutu v ČR je však výrazně nižší než v zemích s rychle rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, jejichž řízení je technicky i organizačně náročnější. Významnou roli hraje také připravenost a existující plány obnovy v případě výpadku.
V případě rozsáhlého výpadku v sousedním Německu budeme mít na reakci pouhé vteřiny – konkrétně tři až pět, a musíme si přiznat, že v takové situaci se částečnému výpadku pravděpodobně nevyhneme.
Propojení evropských energetických soustav přináší sice výhody, ale i rizika. Abychom těmto situacím předcházeli, je třeba přehodnotit dosavadní ideologicky motivované směřování k obnovitelným zdrojům a zaměřit se na skutečné posílení energetické bezpečnosti napříč Evropou.
To zahrnuje i stanovení jednotných bezpečnostních standardů pro energetický mix jednotlivých zemí v rámci propojené evropské sítě – a opuštění jednostranného přístupu k obnovitelným zdrojům energie (OZE).
Autor je člen představenstva společnosti Centropol Energy
(Redakčně upraveno)
