Řada firem a obcí stále nemá smlouvy na dodávky energie. Státní dodavatel nestíhá reagovat

Analýza
S blížícím se koncem roku stále nemá spousta firem a podle odhadů až třicet procent municipalit podepsané smlouvy na dodávky energií pro rok 2023. Poslední týdny roste obrovský tlak na Prisko, státního dodavatele energií, který takový nápor nejen z administrativních, kapacitních a procesních důvodů nemůže ustát.
Podle odhadů až třicet procent municipalit ještě nemá podepsané smlouvy na dodávky energií pro rok příští rok. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Současný stav, kdy hrozba pozastavení dodávek energií kvůli nepodepsaným smlouvám visí nad obrovským množstvím firem i obcí, je naprosto bezprecedentní. Firmy i obce smlouvy stále nemají proto, že nabízené varianty jsou pro ně příliš vysoké, v některých případech dokonce likvidační.

Většina dodavatelů se u svých zákazníků více zaměřuje na jejich rating, což znamená, že pokud zákazník nemá dostatečné výsledky ve svých bilančních zprávách, dodavatel mu novou smlouvu nenabídne ani neprodlouží.

Aktuální situace je doslova alarmující. Nikdy by nás nenapadlo, že se do této situace můžeme dostat. A bohužel také platí, že tento problém už nejde zastavit, ale lze jen minimalizovat ztráty. Cest se nabízí několik, žádná však není ideální, respektive dostatečně rychle proveditelná.

Okamžitě musí zasáhnout stát

Jak na situaci reagovat? Do dění se musí co nejrychleji vložit státní orgány. Jednou z variant může být prodloužení takzvané přetržky, což zjednodušeně znamená, že firmy i obce by byly od nového roku v takzvaném neoprávněném odběru, což by prakticky vedlo k tomu, že by se takový klient stal černým odběratelem a kdykoliv by mu mohl být odpojen elektroměr.

PSALI JSME:
ERÚ: Regulované ceny elektřiny příští rok klesnou, u plynu stoupnou

Další variantou, jak co nejvíce minimalizovat ztráty, je změna zákona o veřejných zakázkách. Tato varianta je sice více než potřebná, avšak vzhledem k časové náročnosti je prakticky nereálná. Legislativní proces si zkrátka vezme svůj čas. Tato změna je ovšem nutná.

Obce, města či podniky totiž nyní na základě tohoto zákona musejí vypisovat výběrová řízení na dodavatele energií s kritérii, která absolutně neodpovídají současnému dění na trhu. V podmínkách je často zahrnuta například fixace ceny, neomezené garance či požadavek na šedesát dní bez záloh.

Výsledkem je skutečnost, že namísto tří různých nabídek, které stanovuje zákon, se do výběrového řízení nepřihlásí žádný dodavatel. Řešením v tomto případě musí být novelizace současného zákona, která by municipalitám dala větší prostor a pružnost k výběru dodavatele.

Se zákonem o veřejných zakázkách souvisí i fakt, že obce nemohou se státním dodavatelem energií podepsat smlouvu bez výběrového řízení. Jde tedy o další byrokratické zdržení, jež obcím při vyjednávání brání.

PSALI JSME:
Jak je to s příspěvky státu na energie?

U státního dodavatele Priska je teď logicky obrovský chaos. Nám v předchozích týdnech volali starostové obcí s žádostí o nabídky, přičemž často byli uklidňováni tím, že Prisko jim zašle nabídku vlastní. To se ale teď kvůli časovému presu neděje a obce s panikou vyhlašují nadlimitní výběrová řízení, která ale stejně jejich problém do konce roku nevyřeší.

Varianta – dodavatel poslední instance

Řada firem, ale i obcí částečně spoléhá na dodavatele poslední instance (DPI). Zde je však v ČR jeden velký problém. V minulosti byl dodavatel poslední instance pouze pro subjekty, jimž zkrachoval dodavatel, což není tento případ. Legislativa podle něj bohužel vůbec nemyslela na to, že nastane situace, že obec nebo firma nebude mít žádnou platnou smlouvu.

Toto je silný argument dodavatelů, kteří dříve DPI provozovali, tedy E.ONu, Innogy, ČEZu, Pražské plynárenské a Pražské energetiky. Ti o zákazníky beze smluv a se špatným ratingem nestojí. Je proto velmi pravděpodobné, že tyto subjekty bez platných smluv ani DPI nezachrání.

PSALI JSME:
Kašle vláda na podnikatele? Pokud ano, odnesou to i domácnosti

Jednat proto musí především stát, respektive ministerstvo průmyslu a obchodu a také Energetický regulační úřad. Tyto dvě instituce musejí nejdříve dotáhnout model kompenzací vůči dodavatelům, kteří na tento dokument stále čekají, a proto zákazníkům nenabízejí nové smlouvy.

Vše je totiž stále předmětem dlouhého vyjednávání mezi státem a dodavateli energií. Je logické, že dodavatelé nemohou podnikat, aniž by věděli, jaké kompenzace od státu dostanou, protože vůbec netuší, jakou by z případných uzavřených obchodů měli marži.

Jinými slovy dodavatelé vůbec nevědí, jestli by v roce 2023 s uzavřenými smlouvami vydělávali, nebo prodělávali. Proto musí stát co nejrychleji tyto podmínky nastavit, aby se celý proces posunul, avšak čas se velmi krátí.

Autor je jednatel společnosti MJEnergie
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Budou obce či firmy příští rok bez energií? Problémem je zákon o veřejných zakázkách

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.