Podobně jako v předchozích měsících ale platí konstatování, že většina odvětví zpracovatelského průmyslu v květnu vykázala meziroční pokles výroby, což není příznivá zpráva. Nepříznivou zprávou je pokles nových zakázek v průmyslu: Meziroční pokles nových zakázek činil 4,4 procenta, přičemž klesly jak exportní, tak tuzemské nové zakázky.
Celkově lze říci, že průmyslová výroba jako celek si v květnu vedla lépe, než se čekalo, detailnější pohled na výrobu a na vývoj nových zakázek ale vede ohledně situace v tuzemském průmyslu ke smíšenému dojmu.
Průmyslová výroba v květnu po očištění o vliv počtu pracovních dní meziročně vzrostla o 1,4 procenta. Kalendářně neočistěný výsledek hlásí meziroční pokles výroby o 1,6 procenta, očekávání finančního trhu ovšem počítalo s poklesem o 3,3 procenta. Sezónně očištěná data hlásí pro letošní květen meziměsíční růst průmyslové výroby o 1,6 procenta.
Celkovému výsledku opět výrazně napomohla výroba motorových vozidel, jež vzrostla meziročně o 19,1 procenta (výsledek očištěný o kalendářní vlivy, pozn. aut.). Na meziroční růst výroby motorových vozidel příznivě působí ještě stále efekty meziroční srovnávací základny a souběžně příznivě působí zlepšení situace na straně dodávek potřebných komponentů.
Odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení v květnu vykázalo meziroční růst výroby o 57,1 procenta, zde se dle statistického úřadu příznivě projevila finalizace dlouhodobých zakázek. Bližší pohled na zpracovatelský průmysl ale ukazuje, že výroba ve většině odvětví stále meziročně klesá.
Meziroční pokles výroby v oblasti 17 procenta až 18 procenta hlásí výroba nábytku anebo výroba základních kovů či kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Celkově výroba ve zpracovatelském průmyslu v květnu meziročně vzrostla o 3,5 procenta.
Těžba a dobývání ovšem hlásí pokles o 20,2 procenta (důvodem byla nižší těžba hnědého uhlí) a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu meziročně klesla o 17,4 procenta (zde se projevily plánované odstávky a nižší produkce uhelných elektráren).
Průzkumy PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) již od loňského června naznačují pokles aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Letos v červnu klesl celkový PMI indikátor, jenž mapuje podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu, na svou novou nejnižší úroveň od května 2020.
Z průzkumů PMI v tuzemském zpracovatelském průmyslu plyne přetrvávající slabost na straně výroby i nových objednávek. Nové objednávky v tuzemském zpracovatelském průmyslu v květnu dle zveřejněných oficiálních údajů meziročně klesly o 4,4 procenta, když pokles vykázaly jak exportní zakázky (o 4,7 %), tak tuzemské nové zakázky (o 3,9 %).
Průzkumy jak z eurozóny, tak ze středoevropských ekonomik, signalizují slabost v sektoru zpracovatelského průmyslu včetně výroby a objednávek, což pro tuzemský zpracovatelský průmysl představuje nepříznivě prostředí.
Květnový růst tuzemské průmyslové výroby překvapil pozitivně, zároveň ale z našeho pohledu dobře zapadá do scénáře, v němž tuzemská průmyslová výroba může přinejmenším v průběhu letošního jara kolísat oběma směry. Skutečnost, že řada odvětví zpracovatelského průmyslu hlásí pokračující meziroční pokles výroby, a že v květnu meziročně klesly i nové zakázky, není povzbudivým zjištěním.
Průzkumy sentimentu ze zpracovatelského průmyslu jak z české ekonomiky, tak z Německa a řady dalších evropských zemí, dávají signál, že se pro nejbližší měsíce musíme připravit na možnost opětovné slabosti oficiálních dat z tuzemského průmyslu.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
Počkejte za pár let na „tahouna“ výroby elektrické auta….To poletí ekonomika k nule!