Hlavním důvodem razantního poklesu tržeb je propad obsazenosti o 78,5 procenta na necelých 17 procent a snížení průměrných cen o zhruba 28 procent na 66 eur (asi 1716 korun) za pokoj.
Hlavní příčiny největšího propadu hotelového trhu v českém hlavním městě jsou podle Bořivoje Vokřínka ze společnosti Cushman & Wakefield dvě. Během první vlny byla česká vláda mezi prvními kabinety v Evropě, které zavedly přísná protipandemická opatření včetně nuceného uzavření hotelů.
„Během druhé vlny po letním období zaznamenalo Česko jeden z nejvyšších nárůstů případů koronaviru v Evropě, což přineslo radikální pozastavení zahraničního turismu a následné uzavírání hotelů,“ uvedl Vokřínek, partner ve strategickém poradenství a vedoucí výzkumu v oddělení hotelových nemovitostí za region EMEA společnosti Cushman & Wakefield.
Dodal, že oproti jiným zemím Česká republika nevyužila hotely k ubytování zdravotníků nebo jako provizorní nemocnice.
Chybí zahraniční hosté
Tyto důvody podle Vokřínka přímo nesouvisejí s turistickým trhem, jakmile se podaří dostat koronavirus pod kontrolu, hotelové podnikání by se podle něho mohlo rychle zotavit. Cestovatelé přijíždějí do Prahy většinou z Evropy, v roce 2019 takové návštěvy podle Cushman & Wakefield tvořily 73 procent z celkového počtu přenocování.
Pokles turistů ze zahraničí potvrdila i data Českého statistického úřadu (ČSÚ) z loňského třetího čtvrtletí. Počet hostů v tomto období meziročně poklesl o více než pětinu na šest milionů. V hotelech nebo penzionech strávili turisté přibližně 17 milionu nocí, což bylo o bezmála 17 procent méně než loni. Proti loňsku vzrostl v létě zájem Čechů, kvůli koronavirovým opatřením naopak výrazně méně jezdili právě cizinci.
„Různé akční cenové balíčky nalákaly Čechy mimo jiné i do hotelů vyšších kategorií. V pětihvězdičkových hotelích se tak příjezdy rezidentů meziročně zvýšily dvojnásobně a ve čtyřhvězdičkovém ubytování o 38 procent,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a služeb ČSÚ Pavel Vančura. Všechny klíčové zahraniční trhy ale zůstaly letos v létě hluboko pod loňskými čísly.
Hotelové krachy
Do ubytovacích zařízení v Česku vloni od července do září zavítal přibližně jeden milion zahraničních návštěvníků. O rok dříve jich ve stejném období bylo zhruba o dvě třetiny více. Některé hotely nebo penziony každopádně koronakrizi finančně nezvládnou a buď zavřou, anebo přenechají ubytovací prostory jiným zájemcům.
Dokládají to tvrdá čísla z analýzy Economic Impact pro státní agenturu CzechTourism. Takzvaná spotřeba v ubytovacích službách spojená s cestovním ruchem se za loňský rok může propadnout z předloňských 56 miliard na 26 miliard korun.
„Stejně jako většina ostatních hlavních turistických destinací v Evropě je také Praha závislá na mezinárodním turismu, který byl v roce 2020 výrazně omezen dopady koronavirové krize,“ připomněl Bořivoj Vokřínek.
Zájem investorů
Experti odhadují, že by se pražský a český hotelový trh mohl po koronakrizi celkově zotavit v letech 2023 až 2024. Ostatně zájem velkých hráčů v tomto oboru o české hlavní město trvá, byť se nyní čeká, až pandemie odezní.
„Praha je předmětem zájmu všech typů hráčů v hotelovém segmentu dlouhodobě – a zdá se, že koronakrize na tom nic nezmění. Naše hlavní město disponuje trvalými hodnotami a přednostmi, jež stabilně přitahují velice významné množství návštěvníků, takže jakmile to bude opět možné, není důvod, proč by se počty turistů nevrátily na předkrizovou úroveň,“ řekl David Nath, partner a vedoucí hotelového týmu pro střední a východní Evropu společnosti Cushman & Wakefield.
„Ochota a chuť cestovat přetrvává a Praha zůstává preferovanou destinací. Proto u významných společností z oboru neustále vidíme zájem koupit, pronajmout nebo provozovat některý ze zdejších hotelů – poptávka v tomto směru jednoznačně převyšuje nabídku,“ dodal Nath.
Vyšší poptávka nad nabídkou tak drží ceny hotelů na původní úrovni. Významný podle Natha není ani objem plánované výstavby, v příštích třech letech se očekává přírůstek 1750 pokojů, což je jen 1,5procentní průměrný roční růst.
„Hovoří se i o omezení krátkodobých pronájmů a snížilo se DPH na ubytovací služby. To vše nahrává tomu, že vlastníci stále věří, že jejich hotely mají stejnou hodnotu jako v roce 2019. Naopak investoři čekali pokles až na polovinu. S větší mírou prodejů tedy můžeme počítat až ve chvíli, kdy se představy obou stran začnou více přibližovat,“ uvedl Nath.
