Rekordní propad. Pražské hotely doplatily na covid-19 nejvíce v Evropě

Analýza
Průměrné tržby za pokoj v hotelu v hlavním městě klesly v uplynulém roce o 85 procent. Pražský hotelový trh je tak v Evropě podle aktuálních údajů společnosti STR nejvíce postižený dopady koronavirové krize. Zotavit by se mohl až v roce 2024.
Koronakrize citelně dopadla na celý hotelový byznys i navazující služby. Ilustrační foto: Pixabay.com

Hlavním důvodem razantního poklesu tržeb je propad obsazenosti o 78,5 procenta na necelých 17 procent a snížení průměrných cen o zhruba 28 procent na 66 eur (asi 1716 korun) za pokoj.

Hlavní příčiny největšího propadu hotelového trhu v českém hlavním městě jsou podle Bořivoje Vokřínka ze společnosti Cushman & Wakefield dvě. Během první vlny byla česká vláda mezi prvními kabinety v Evropě, které zavedly přísná protipandemická opatření včetně nuceného uzavření hotelů.

„Během druhé vlny po letním období zaznamenalo Česko jeden z nejvyšších nárůstů případů koronaviru v Evropě, což přineslo radikální pozastavení zahraničního turismu a následné uzavírání hotelů,“ uvedl Vokřínek, partner ve strategickém poradenství a vedoucí výzkumu v oddělení hotelových nemovitostí za region EMEA společnosti Cushman & Wakefield.

Dodal, že oproti jiným zemím Česká republika nevyužila hotely k ubytování zdravotníků nebo jako provizorní nemocnice.

PSALI JSME:
Kvůli pandemii v Praze ubylo přes 70 procent zahraničních turistů

Chybí zahraniční hosté

Tyto důvody podle Vokřínka přímo nesouvisejí s turistickým trhem, jakmile se podaří dostat koronavirus pod kontrolu, hotelové podnikání by se podle něho mohlo rychle zotavit. Cestovatelé přijíždějí do Prahy většinou z Evropy, v roce 2019 takové návštěvy podle Cushman & Wakefield tvořily 73 procent z celkového počtu přenocování.

Pokles turistů ze zahraničí potvrdila i data Českého statistického úřadu (ČSÚ) z loňského třetího čtvrtletí. Počet hostů v tomto období meziročně poklesl o více než pětinu na šest milionů. V hotelech nebo penzionech strávili turisté přibližně 17 milionu nocí, což bylo o bezmála 17 procent méně než loni. Proti loňsku vzrostl v létě zájem Čechů, kvůli koronavirovým opatřením naopak výrazně méně jezdili právě cizinci.

„Různé akční cenové balíčky nalákaly Čechy mimo jiné i do hotelů vyšších kategorií. V pětihvězdičkových hotelích se tak příjezdy rezidentů meziročně zvýšily dvojnásobně a ve čtyřhvězdičkovém ubytování o 38 procent,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a služeb ČSÚ Pavel Vančura. Všechny klíčové zahraniční trhy ale zůstaly letos v létě hluboko pod loňskými čísly.

PSALI JSME:
Bezplatné storno kvůli covidu je novým standardem. Zákazníci přesouvají rezervace na jarní prázdniny

Hotelové krachy

Do ubytovacích zařízení v Česku vloni od července do září zavítal přibližně jeden milion zahraničních návštěvníků. O rok dříve jich ve stejném období bylo zhruba o dvě třetiny více. Některé hotely nebo penziony každopádně koronakrizi finančně nezvládnou a buď zavřou, anebo přenechají ubytovací prostory jiným zájemcům.

Dokládají to tvrdá čísla z analýzy Economic Impact pro státní agenturu CzechTourism. Takzvaná spotřeba v ubytovacích službách spojená s cestovním ruchem se za loňský rok může propadnout z předloňských 56 miliard na 26 miliard korun.

„Stejně jako většina ostatních hlavních turistických destinací v Evropě je také Praha závislá na mezinárodním turismu, který byl v roce 2020 výrazně omezen dopady koronavirové krize,“ připomněl Bořivoj Vokřínek.

Zájem investorů

Experti odhadují, že by se pražský a český hotelový trh mohl po koronakrizi celkově zotavit v letech 2023 až 2024. Ostatně zájem velkých hráčů v tomto oboru o české hlavní město trvá, byť se nyní čeká, až pandemie odezní.

PSALI JSME:
Cestovní ruch je v hluboké krizi

„Praha je předmětem zájmu všech typů hráčů v hotelovém segmentu dlouhodobě – a zdá se, že koronakrize na tom nic nezmění. Naše hlavní město disponuje trvalými hodnotami a přednostmi, jež stabilně přitahují velice významné množství návštěvníků, takže jakmile to bude opět možné, není důvod, proč by se počty turistů nevrátily na předkrizovou úroveň,“ řekl David Nath, partner a vedoucí hotelového týmu pro střední a východní Evropu společnosti Cushman & Wakefield.

„Ochota a chuť cestovat přetrvává a Praha zůstává preferovanou destinací. Proto u významných společností z oboru neustále vidíme zájem koupit, pronajmout nebo provozovat některý ze zdejších hotelů – poptávka v tomto směru jednoznačně převyšuje nabídku,“ dodal Nath.

Vyšší poptávka nad nabídkou tak drží ceny hotelů na původní úrovni. Významný podle Natha není ani objem plánované výstavby, v příštích třech letech se očekává přírůstek 1750 pokojů, což je jen 1,5procentní průměrný roční růst.

„Hovoří se i o omezení krátkodobých pronájmů a snížilo se DPH na ubytovací služby. To vše nahrává tomu, že vlastníci stále věří, že jejich hotely mají stejnou hodnotu jako v roce 2019. Naopak investoři čekali pokles až na polovinu. S větší mírou prodejů tedy můžeme počítat až ve chvíli, kdy se představy obou stran začnou více přibližovat,“ uvedl Nath.

PSALI JSME:
OBRAZEM: V Praze chcípl snad už i pes, ale ne všichni to zabalili

Zavřít reklamu ×
  1. Ti maj nahrabáno na 1000 let dopředu. Taky to odírání a okrádání turistů bylo v televizi CNN.

  2. VŠECHNY hotely doplácejí na svoji cenovou politiku….Ceny nehorázné, navíc různé ceny pro cizince a tuzozemce a když se k tomu ještě připočte ta pražská taxikářská pakáž, nelze se ničemu divit….

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Cestování

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.