ČEZ od října zlevnil elektřinu v průměru o devět procent a plyn dokonce o sedmnáct procent, zatímco společnost Innogy od stejného měsíce zlevnila cenu dodávaného plynu o pět procent.
Zdražení pohonných hmot, k němuž během října došlo, nebylo tak výrazné, aby vykompenzovalo pokles cen elektřiny a plynu ze strany klíčových tuzemských dodavatelů. Ke zvolnění tempa inflace navíc přispěly i její jádrové složky, tedy ty, které nekolísají tolik jako ceny potravin, které v říjnu pokračovaly v mírném zlevňování, či právě energií.
Zvolnění inflace však bylo v případě jádrových složek poměrně mírné. Nadále se totiž do značné míry udržoval trend charakterizující první vlnu pandemie koronaviru a její následný dozvuk, spočívající v určité obdobě stagflace.
Citelný útlum ekonomické aktivity během první vlny pandemie vyvolal jen nečekaně slabé protiinflační tlaky. A to z důvodu předpandemického přehřátí ekonomiky, které po propuknutí koronavirové krize bylo ještě s to tlumit dezinflační a deflační tendence. Navíc tyto tendence tlumily také rozsáhlé vládní programy na podporu ekonomiky, poptávky i zaměstnanosti.
Druhá vlna pandemie už se však propojuje silnějšími dezinflačními a deflačními tlaky, neboť schopnost již mezitím ochlazené ekonomiky je tlumit již je oslabená a vládní programy už nejsou tak razantní, jako během první vlny.
Míra inflace proto bude postupně zvolňovat k úrovni inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent, přičemž se v příštím roce dostane i mírně pod tuto úroveň.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
