Podle zveřejněného komentáře statistického úřadu k tomu pomohly vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Předpokládáme přitom, že rostla jak spotřeba domácností, tak i vlády. K pokračujícímu zvyšování útrat domácností by měl pomoci obnovený růst reálných mezd a vyšší spotřebitelský sentiment.
Mezičtvrtletní růst ekonomiky naopak pravděpodobně brzdil slabší čistý vývoz spojený s pokračujícím poklesem v průmyslu. Obtíže ve výrobním sektoru brzdily rovněž německou ekonomiku, která má, podobně jako ta česká, významné zastoupení průmyslu. Německý HDP ve druhém čtvrtletí klesl o 0,1 procenta mezikvartálně, zatímco se čekal růst o 0,1 procenta.
Ekonomika eurozóny naopak překvapila o desetinu vyšším růstem, který byl nakonec stejný jako v prvním čtvrtletí (+0,3 % q/q). Pomohly hlavně ekonomiky více orientované na služby, když HDP Španělska vzrostl o výrazných 0,8 procenta mezikvartálně, následovaný Francií a Itálií s růstem o 0,3 a 0,2 procenta mezikvartálně.
Zatímco důvěra v ekonomiku eurozóny zůstává nízká, německá inflace překvapila o desetinu vyšším údajem. Meziroční růst německých spotřebitelských cen v červenci zrychlil v harmonizovaném vyjádření z 2,5 na 2,6 procenta. Indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise v červenci nepatrně klesl z 95,9 bodu na 95,8 bodu a jeho úroveň zůstává vysoce podprůměrná.
Americký dolar z počátku dne ztrácel, nakonec však úterní evropskou seanci končí o přibližně 0,2 bodu silnější s kurzem poblíž 1,08 USD/EUR. Ve směru silnějších dolarových úrovní působila aktuálně zveřejněná data z USA. Počet volných pracovních pozic (JOLTS) byl v červnu oproti očekávání o 184 tisíc vyšší a pozitivně překvapila také červencová spotřebitelská důvěra od Conference Boardu.
Vývoj středoevropských měn se v úterý významně lišil. Kurz české koruny oslabil jen o necelou 0,1 procenta k úrovním mírně nad 25,40 CZK/EUR. Vliv mohlo mít zklamání plynoucí ze slabších čísel HDP. Negativně, a to poměrně výrazně, překvapil i výsledek maďarské ekonomiky, která mezičtvrtletně klesla o 0,2 procenta oproti očekávanému růstu o 0,5 procenta. To přispělo k oslabení forintu vůči euru o přibližně 0,5 procenta. Polský zlotý naopak oproti euru posílil o 0,2 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
