Z hlediska sociálního smíru je příznivé, že mediánové mzda rostla rychleji než mzda průměrná. Mediánová si meziročně polepšila o 5,8 procenta, zatímco průměrná nominálně o pět procent. V praxi to znamená, že o něco přivřely příjmové nůžky ve společnosti.
Koronavirová krize se projevila pomalejším nárůstem průměrné mzdy, než s jakým bylo možné počítat ještě v březnu. Krize se totiž postupně projevuje zhoršováním situace na trhu práce a růstem míry nezaměstnanosti. Ta sice podle aktuálních informací ministerstva práce a sociálních věcí činí jen 3,6 procenta, avšak během letních měsíců se dostane až do pásma pěti až šest procent.
V prvním čtvrtletí se ovšem krize na trhu práce ještě příliš neprojevila, a to jak kvůli jeho setrvačnosti, tak kvůli opatřením, která vláda začala zavádět či jejich zavedení signalizovala. Jde například o kurzarbeit. Platy ve veřejné sféře nebyly dotčeny vůbec.
Za pomalejší než očekávaný nárůst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí tak může plně soukromý sektor, zejména jeho zranitelné skupiny typu agenturních pracovníku, pracovníků v pohostinství nebo třeba živnostníků v oblasti cestovního ruchu.
Reálně za celý letošní rok mzdy porostou tempem 0,5 procenta, nominální růst průměrného výdělku tak jen poměrně těsně překoná inflaci.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
