Okamžitá reakce na finančních trzích byla jen vlažná v podobě oslabení koruny o několik haléřů, kdy slabší růst mezd představuje argument pro množnou uvolněnější měnovou politiku ČNB. V následujících čtvrtletích by se nominální růst mezd měl srovnávat s mírou inflace a ve třetím čtvrtletí se reálný růst již těsně může dostat do kladných čísel.
V absolutních hodnotách vzrostla průměrná mzda ve druhém čtvrtletí na 43 193 korun. Při očištění o sezónní vlivy tak mzda rostla i na mezičtvrtletní bázi, o 1,5 procenta. Co se týká mediánové mzdy, ta setrvává hlouběji pod hranicí 40 tisíc, konkrétně ve druhém čtvrtletí dosáhla 36 816 korun.
Z pohledu jednotlivých odvětví se inflaci podařilo v průměru porazit jen zaměstnancům v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+13,7 %), spolu se zaměstnanci ve výrobě elektrických zařízení (+11,6 %) a ve výrobě motorových vozidel (+11,6 %).
U posledně jmenovaných se pozitivně projevilo mj. výrazné navýšení mezd ve společnosti Škoda Auto. Nejpomaleji naopak mzdy rostly v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (+3,8 %) spolu se sektorem vzdělávání (+4,3 %).
Z pohledu regionů si proti loňskému roku nejvíce polepšily zaměstnanci ve Středočeském kraji (+8,5 %), nejpomaleji rostly mzdy opět v Praze (+6,4 %). V hlavním městě i nadále ale zůstává průměrná mzda přesahující 52 tisíc korun o více jak 40% vyšší než v Karlovarském kraji, kde se mzda pohybuje těsně nad úrovní 37 tisíc Kč.
Dnešní čísla potvrzují, že čeští zaměstnanci nedokáží naplno kapitalizovat napjatou situaci na trhu práce ve svůj prospěch, a růst mezd zůstává pomalejší, než jsme očekávali v našem dlouhodobém odhadu. Původně jsme pro celý rok 2023 předpokládali 10% růst nominálních mezd, současná čísla nahrávají spíše hodnotě blíže 8,5 procenta.
To vzhledem k vysoké inflaci, která se za celý letošní rok bude pohybovat v průměru okolo 11 %, znamená další relativně silný pokles reálné mzdy, což se bude odrážet i na pomalejším oživení spotřebitelské poptávky a v důsledku i na horším výsledku růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Pro tuzemskou centrální banku jde o další signál jdoucí spíše ve směru více uvolněné nežli více utažené měnové politiky. Navzdory jestřábím vyjádřením z posledních zasedání tak i nadále očekáváme, že ČNB začne se snižováním sazeb v letošním roce.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
