Trh počítal s horším výsledkem, když očekával zhruba meziroční stagnaci reálných mezd. Lépe si mzdy vedly také ve srovnání s naší prognózou, která očekávala jejich pokles v reálném vyjádření o 1,2 procenta.
Nejistota ohledně mzdového vývoje byla i tentokrát vlivem nestandardní situace způsobené koranavirovou pandemií nebývale vysoká, což dokazuje i rozptyl odhadů jednotlivých analytiků. Ti na jedné straně odhadovali meziroční pokles reálných mezd až o 2,2 procenta, na té druhé však také jejich růst o 1,7 procenta. Česká národní banka ve své prognóze očekávala pro třetí čtvrtletí růst mezd jak v nominálním, tak i v reálném vyjádření (v prvním případě o 4,5 % a v tom druhém pak o 1,2 %).
Spolu s výrazným oživením ekonomické aktivity tak třetí čtvrtletí přineslo i vyšší dynamiku mezd. Ta souvisela zejména s tím, že velká část zaměstnanců se s návratem ekonomiky k normálnímu fungování během letních měsíců vrátila zpět do svých zaměstnání.
Pominuly tak důvody pro krácení jejich mezd, ať už to bylo vlivem nuceného uzavření provozoven obchodů a služeb, nedostatečné poptávky nebo starání se o nezletilé děti, které působily v průběhu druhého čtvrtletí.
Mzdový vývoj v jednotlivých odvětvích se však i nadále významně lišil. Nejrychleji rostla průměrná nominální mzda v odvětví zdravotní a sociální péče (meziročně o 11,8 %), kde pravděpodobně měly vliv mimořádné odměny zdravotníkům v souvislosti s covidovou pandemií.
Nad sedm procent rostly mzdy také ve veřejné správě a ve vzdělávání. Naopak zpracovatelský průmysl vykázal růst mezd pouze o 2,2 procenta a v reálném vyjádření tak zde byly mzdy meziročně nižší.
K vyšší dynamice mezd pomohlo také to, že nezaměstnanost zůstává v ČR stále na relativně nízké úrovni a někteří zaměstnavatelé se i v současné situaci potýkají s nedostatkem pracovní síly. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí podíl nezaměstnaných osob dosáhl ve třetím čtvrtletí v průměru 3,8 procenta a ještě o desetinu nižší byl v říjnu a v listopadu.
Významně tomu pomáhají podpůrné vládní programy, ale i rychlé oživení průmyslového sektoru. Ten při pokračujícím růstu produkce a nových zakázek zřejmě dokáže alespoň částečně kompenzovat ztrátu pracovních míst v sektoru služeb. V české ekonomice navíc stále chybí pracovníci ze zahraničí.
Výhled pro čtvrté čtvrtletí není pro trh práce, stejně jako pro celou ekonomiku, příliš optimistický. Už teď je zřejmé, že druhá vlna pandemie způsobí opětovný pokles ekonomické aktivity, který nejspíše povede i k opětovnému snížení dynamiky mezd.
Významný vliv může mít také skutečnost, že na konci roku nemalá část firem běžně vyplácí celoroční odměny a je otázkou, v jaké výši, či zda vůbec budou letos vyplaceny. Stejně jako během první vlny bude také v závěru roku působit již zmíněné krácení výdělků, když někteří zaměstnanci znovu nemohli vykonávat svou profesi.
Obecně platí, že vývoj na trhu práce za vývojem ekonomické aktivity zaostává a je tak pravděpodobné, že to nejhorší trh práce teprve čeká. Vrcholu míra nezaměstnanosti zřejmě dosáhne až v první polovině příštího roku.
V metodice ministerstva práce očekáváme její vrchol mírně nad čtyřmi procenty. Ve srovnání s předchozími krizemi půjde i přesto o relativně malý nárůst. Připomeňme, že koronavirová pandemie zasáhla české hospodářství ve velmi dobré kondici, která již přetrvávala delší dobu a odrazila se ve výrazně přehřátém trhu práce.
