Sazby ČNB do konce roku zřejmě neklesnou

Tuzemská inflace v říjnu zrychlila v meziročním vyjádření na 8,5 procenta po zářijových 6,9 procenta. To bylo jen nepatrně nad naší prognózou a tržním konsensem (obojí +8,4 % y/y), zatímco Česká národní banka (ČNB) očekávala 8,3 procenta.
Většina bankovní rady ČNB se neobává negativního vlivu vyšších sazeb po delší dobu na reálnou ekonomiku. Ilustrační foto: ČNB

Zvýšení meziroční inflace je čistě statistickým efektem souvisejícím s nižší srovnávací základnou loňského posledního čtvrtletí, kdy působil vliv zavedení úsporného energetického tarifu. Bez tohoto statistického efektu by říjnová inflace podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila 5,8 procenta meziročně.

Jádrová inflace podle dat ČNB v meziročním vyjádření zpomalila ze zářijových pěti procent na 4,2 procent v říjnu a její meziměsíční anualizovaná dynamika se tak nadále držela poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Vývoj jádrové inflace byl plně v souladu s naší prognózou, zatímco centrální banka předpovídala nepatrně vyšší úroveň (4,3 % meziročně).

Záznam z posledního zasedání centrální banky vyzněl jestřábím dojmem. Minulý čtvrtek byla diskutována především proinflační rizika. Bankovní rada se obává toho, že zvýšená inflační očekávání by mohla přispět k vyššímu růstu mezd v příštím roce a k silnějšímu přecenění zboží a služeb v lednu.

V tomto kontextu bylo zmíněno i působení očekávaného výrazného zvýšení regulovaných cen energií od ledna příštího roku či vliv nárůstu meziroční inflace ke konci letošního roku, což by se mohlo v inflačních očekáváních nepříznivě projevit.

V rámci diskuze bankovní rady převažoval názor, že v prostředí zvýšených inflačních očekávání je pro dosažení inflačního cíle optimální reakcí stabilita sazeb po delší dobu. Většina bankovní rady se navíc neobává negativního vlivu vyšších sazeb po delší dobu na reálnou ekonomiku. Ve vztahu k tomu byl zmíněn nadále přehřátý trh práce.

Jako další proinflační riziko bankovní rada spatřovala příliš optimistický výhled pro fiskální politiku zachycený v prognóze ČNB. Ve výsledku tak bankovní rada rozhodla o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni.

Toto rozhodnutí podpořilo pět jejích členů, viceguvernér Jan Frait a člen bankovní rady Tomáš Holub preferovali snížení sazeb o 25 bazických bodů. Důraz bankovní rady na proinflační rizika, která navíc pravděpodobně přetrvají až do konce roku, je plně v souladu s naší prognózou. Nadále tak očekáváme první snížení sazeb až v únoru příštího roku.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB