Sazby ČNB zůstanou nejspíše nejen v září beze změny

Analýza
Tuzemská centrální banka bude podle nás na blížícím se zářijovém zasedání nadále držet úrokové sazby beze změny. Tomuto postoji bankovní rady nahrává poslední vývoj inflace a ekonomiky. V poslední době se také zmírnil tlak na oslabování koruny a s tím i na intervence České národní banky (ČNB) na devizovém trhu.
Možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb vlivem výraznější mzdové dynamiky připouští např. viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, prozatím však v jejích vyjádřeních dominují spíše argumenty ukazující na stabilitu úrokových sazeb. Ilustrační foto: ČNB

Vlivem posledních známých dat a přetrvávající neochoty většiny bankovní rady k dalšímu nárůstu sazeb jsme se rozhodli z naší prognózy vypustit jejich listopadové zvýšení. Nyní čekáme stabilitu repo sazby na současných sedmi procentech až do poloviny příštího roku.

Sazby se tedy podle naší nové prognózy nedostanou tak vysoko, klesat však budou později a také pozvolněji. Rizika naší prognózy vidíme vychýlená ve směru vyšších sazeb, a to hlavně s ohledem na další vývoj mezd.

ČNB na následujícím zasedání, které se koná ve čtvrtek 29. září, pravděpodobně ponechá úrokové sazby opět beze změny. Základní dvoutýdenní repo sazba by tak podle nás měla zůstat na současných sedmi procentech, což si myslí také investoři na finančním trhu.

PSALI JSME:
Dosáhla již inflace svého vrcholu?

K obratu v charakteru tuzemské měnové politiky došlo s červencovou obměnou členů bankovní rady, kdy většinu získali centrální bankéři, podle kterých jsou již nyní úrokové sazby dostatečně vysoké. Jejich vyjádření od doby, kdy usedli do křesel v bankovní radě, potvrzují, že se na tomto postoji nic nezměnilo.

Současná vysoká úroveň úrokových sazeb podle nich přispívá k tlumení poptávkových tlaků, společně s poklesem poptávky zapříčiněným vysokými cenami a zvýšenou ekonomickou nejistotou.

Tito centrální bankéři často zmiňují také negativní trendy vývoje ekonomiky, které jsou spojeny s rizikem vzniku recese. Zářijová stabilita úrokových sazeb je také zhruba v souladu se základním scénářem srpnové prognózy ČNB.

PSALI JSME:
Důchodci letos výrazně porazí inflaci. Průměrná starobní penze vzroste o 4,4 procenta nad inflaci

Na ruku holubičí většině v bankovní radě ČNB jde i poslední vývoj inflace. Ta v meziročním vyjádření klesla z červencových 17,5 procenta na 17,2 procenta v srpnu. Centrální banka přitom v obou měsících čekala výrazně vyšší cenový růst, a to 18,8 procenta meziročně, resp. 19,3 procenta meziročně.

Cenová dynamika přitom klesá také v meziměsíčním vyjádření, po sezonním očištění již čtvrtý měsíc v řadě. Je tak možné, že meziroční inflace již dosáhla v červenci svého vrcholu a v dalších měsících bude pokračovat v postupném poklesu.

Přispět by k tomu měla i opatření vlády ke zmírnění cen energií, která začnou platit od letošního podzimu (úsporný energetický tarif, odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie a zastropování cen, pozn. aut.). Vrcholu kolem 20 procent meziročně, s kterým počítala naše prognóza, i ta od ČNB, inflace nejspíše nedosáhne.

PSALI JSME:
Nutnost zastropovat cenu energií je i důsledkem velkého tištění peněz

Důvodem je velmi pozvolný průsak vysokých velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských. To pravděpodobně souvisí s tím, že velká část distributorů stihla nakoupit energie za výrazně lepších podmínek, a také s tím, že nemalá část spotřebitelů má ceny zafixované.

V důsledku výše uvedeného jsme se tak rozhodli změnit naši prognózu dalšího vývoje sazeb ČNB a nyní očekáváme stabilitu na současných úrovních až do poloviny příštího roku. Oproti naší předchozí prognóze tak již nepočítáme s listopadovým zvýšením o 50 bazických bodů.

Důvodem jsou zmíněný příznivější výhled inflace a negativní trend vývoje reálné ekonomiky, které nahrávají holubičímu charakteru měnové politiky nové bankovní rady. V poslední době také polevily tlaky na slabší korunu a tím i na výrazné intervence centrální banky na devizovém trhu.

PSALI JSME:
Devizové intervence centrální banky se v červenci opět zvýšily

S ohledem na nižší vrchol úrokových sazeb se však zároveň podle nás odsune možný počátek jejich opětovného snižování. Zatímco v předchozí prognóze jsme očekávali první snížení již v únoru příštího roku, nyní s ním počítáme až v srpnu 2023.

Pokles sazeb by měl být také pozvolnější, když na konci příštího roku by repo sazba měla dosáhnout pěti procent a na rovnovážná tři procenta by se pak měla dostat na konci roku 2024.

Pro novou trajektorii úrokových sazeb hovoří již zmíněný postupný přenos vysokých velkoobchodních cen energií do těch spotřebitelských, který v krátkém horizontu sice nebude vytvářet tak silné inflační tlaky, v tom delším však pravděpodobně přispěje k tomu, že vyšší cenové tlaky přetrvají po delší dobu.

PSALI JSME:
Češi chudnou nejrychleji v historii země, potvrdili statistici

Pozdější uvolňování měnové politiky podle nás bude i důsledkem jejího aktuálně nedostatečného utažení, které bude na horizontu prognózy přispívat k pozvolnějšímu odeznívání inflačních tlaků. Ve srovnání se srpnovou prognózou ČNB budou podle nás muset být úrokové sazby vyšší na celém prognostickém horizontu.

Rizika naší prognózy však v závislosti na očekávaném vývoji mezd hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších úrokových sazeb. Vývoj tuzemských mezd ve druhém čtvrtletí byl pro ČNB překvapením. Ta čekala jejich nominální růst o 2,7 procent, zatímco mzdy vzrostly v průměru meziročně o 4,4 procent.

Za celý letošní rok čeká centrální banka růst nominálních mezd o 4,5 procenta, příští rok o 6,2 procenta. To je zhruba polovina toho, co čekáme my, když odhadujeme letošní růst ve výši 8,1 procenta a v příštím roce 13 procent.

PSALI JSME:
ECB zvýšila sazby nejvýrazněji za více než 20 let

Možnost dalšího zvýšení úrokových sazeb vlivem výraznější mzdové dynamiky připouští např. viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, prozatím však v jejích vyjádřeních dominují spíše argumenty ukazující na stabilitu úrokových sazeb. Pro vyšší sazby hovoří i inflační očekávání, která se již po delší dobu pohybují výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky.

K vyšším úrokovým sazbám oproti poslední prognóze bude ČNB pravděpodobně tlačit i přehodnocení zahraničního vývoje, kde navzdory jejím předpokladům v průběhu třetího čtvrtletí dále zrychlila dynamika cen průmyslových výrobců v eurozóně.

Identifikujeme také riziko opětovného zesílení depreciačních tlaků na korunu s ohledem na výrazný pokles úrokového diferenciálu v důsledku rychlého utahování politik americké centrální banky, Fedu, a Evropské centrální banky (ECB).

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Americký Fed zvýšil úrokové sazby nejvíce za 14 let

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.