Ministerstvo financí si v prvním letošním pololetí bezproblémově zajistilo většinu celoroční výpůjční potřeby, což zčásti vysvětluje poměrně výrazný nárůst schodku státních financí během letošního jara.
Ve druhém pololetí je třeba počítat s celkově slabší razancí dalšího prohlubování schodku, což potvrzují právě už červencová čísla. Pravděpodobné je ovšem zrychlení prohlubování deficitu k samému konci letoška.
Tuzemské veřejné finance se potenciálně mohou poměrně snadno vrátit na dráhu udržitelného vývoje. Vlivem pandemie tak nedošlo k rozvratu veřejných financí. Současně je ale třeba přijít co možná nejdříve s věrohodným plánem konsolidace veřejných financí pro příštích deset letech.
Tento plán zatím nepředstavila ani stávající vláda, a ani žádná z politických stran a uskupení zatím ve svém předvolebním programu, pokud byl již zveřejněn, nenabízí uspokojivé řešení.
Česká vláda – ať už tato či příští – se nebude věčně moci spoléhat na shovívavost ratingových agentur. Například Německo už pro příští rok plánuje po přepočtu na velikost ekonomiky více než dvakrát nižší schodek svých státních financí než ČR.
Je tedy nutné, aby Česko v souladu s plánem konsolidace začalo urychleně pracovat na redukci svého deficitního financování, jinak může už ve druhém pololetí příštího roku dojít ke zhoršení ratingového výhledu některé ze světově významných ratingových agentur a v roce 2023 pak i ke zhoršení samotného ratingu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
