Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.
Meziměsíční nárůst deficitu státního rozpočtu v květnu zrychlil z dubnových 33,8 miliardy korun na 71,4 miliardy korun. Květen však bývá tradičně měsícem, kdy se hospodaření zhoršuje výrazněji, a to hlavně vlivem rozdílu v sezónnosti výplat některých transferů a příjmových položek jako DPPO (daň z příjmu právnických osob, pozn. red.).
Za meziročním zhoršením salda státního rozpočtu o 82,1 miliardy korun stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 141 miliard korun (17,8 %). Na tom se podepsaly zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, dražší obsluha státního dluhu a vyšší investice.
Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů za prvních pět měsíců letošního roku narostly meziročně o 16,5 procenta (50,5 mld. Kč). Samotný systém důchodového pojištění do konce dubna (data za květen zatím nejsou dostupná, pozn. aut.) dosáhl rekordního schodku ve výši 27,8 miliardy korun (meziročně o 19 mld. Kč více).
Růst příjmové strany nadále zaostává za inflací. Celkové příjmy od začátku roku sice byly meziročně vyšší o 58,9 miliardy korun a relativně o 9,8 procenta, ale meziroční růst cenové hladiny podle našeho odhadu za prvním pět měsíců dosáhl v průměru cca 14,5 procenta.
K nárůstu příjmů nejvíce přispěly pojistné (24,5 mld. Kč), odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (12,2 mld. Kč), DPFO (10,8 mld. Kč), DPH (9,6 mld. Kč) a DPPO (7,1 mld. Kč).
Inkaso DPH (meziročně vyšší o 7,3 %) z našeho pohledu indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstala relativně utlumená. To souvisí s propadem reálných mezd, které zejména loni, a podle naší prognózy v průměru ani letos, nedokážou držet krok s růstem cenové hladiny.
Dodatečné výdaje prozatím nebyly vykryty mimořádnými příjmy, což ale odráží i jejich zákonnou splatnost. Na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny bylo dosud vybráno 12,2 miliardy korun, čímž již v podstatě byl naplněn aktualizovaný plán na celý rok (12,3 mld. Kč).
Tzv. daň z neočekávaných zisků, ze které ministerstvo financí očekává v letošním roce příjmy ve výši 28 miliard korun, se však v hospodaření státního rozpočtu projeví až ve druhé polovině roku.
Šance na splnění schváleného schodku v letošním roce ve výši 295 miliard korun se znovu zmenšila. Deficit státního rozpočtu se od června do prosince v letech 2002-2022 v průměru prohloubil o 52 miliardy korun (v letech 2020-2022 o 181 mld. Kč).
Ekonomický růst se navíc obnovuje pomaleji, než se původně očekávalo, což oslabuje dynamiku daňových příjmů. Současně se rozpočet potýká s dodatečnými výdaji, které v původním návrhu rozpočtu nebyly zohledněny (např. mimořádná valorizace starobních důchodů v objemu cca 15 mld. Kč, která se bude realizovat ve druhé polovině letošního roku).
Ministr financí avizuje, že již příští týden přijde s úspornými opatřeními, která by se měla dotknout letošního roku, nicméně rychlé prosazení a schválení takových změn je z našeho pohledu spojeno s velkou nejistotou. I v souvislosti s tím vidíme rizika našeho základního scénáře, který předpokládá v letošním roce deficit ve výši 315 miliard korun, vychýlená směrem k ještě hlubšímu schodku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
