Celková inflace podle ní letos dosáhne v průměru 2,5 procenta (+0,2 p. b.), jádrová 2,8 procenta (+0,2 p. b). Nad cílem by měla dynamika obou cenových indexů zůstat i v příštím roce, kdy ECB očekává jejich růst o shodných 2,2 procenta. Vzestupnou revizi zaznamenal také letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny (z 0,6 % na 0,9 %).
Vzhledem k proinflačnímu vyznění posledních dat a přehodnocení prognózy byla tisková konference poměrně opatrná. Prezidentka ECB Christine Lagardeová potvrdila potřebu držet měnové podmínky utažené. Další kroky, stejně jako dosud, podmiňuje novými daty. Tržní instrumenty do konce roku zaceňují necelé dvojí 25bodové snížení sazeb ECB.
My očekáváme další „cut“ (snížení, pozn. red.) o 25 bazických bodů v září. Obáváme se však, že dynamika mezd nemusí klesat tak rychle, jak se v současnosti předpokládá, což by ohrozilo prosincové snížení. Toto riziko potvrdily v pátek zveřejněné jednotkové mzdové náklady za první čtvrtletí letošního roku, které v eurozóně rostly meziročně o stále velmi silných 5,6 procenta.
Jejich mezičtvrtletní anualizovaná dynamika navíc zrychlila z šesti procent ve čtvrtém kvartálu 2023 na 6,7 procenta. Z největší evropské ekonomiky současně nadále nepřicházejí příliš povzbudivé informace. Tento týden zklamaly jak dubnové německé tovární objednávky, tak i průmyslová produkce.
Data z tuzemské ekonomiky v tomto týdnu celkově překvapila spíše pozitivně. Průměrná nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o sedm procent. Reálná mzda se mezičtvrtletně zvyšuje již čtyři kvartály v řadě a v do kladných hodnot překmitla i její meziroční dynamika (+4,8 % y/y). Zveřejněné údaje výrazně překonaly tržní odhady i prognózu České národní banky (ČNB).
Trh očekával růst reálných mezd o 3,9 procenta meziročně a ČNB o 4,2 procenta. Proinflační vyznění má navíc i struktura mzdového růstu, když výdělky v tržních odvětvích rostly nominálně o osm procent meziročně, zatímco ČNB očekávala pouze 6,9 procenta. Mzdové statistiky tak zvyšují riziko, že by ČNB mohla již na červnovém zasedání zpomalit tempo snižování úrokových sazeb.
Tuzemský PMI (index nákupních manažerů) ve zpracovatelském průmyslu se sice stále drží výrazně pod 50 body (v květnu 46,1, pozn. aut.), trhy se však obávaly ještě horšího výsledku. Lépe, než se očekávalo dopadla i dubnová data z reálné ekonomiky (průmysl, zahraniční obchod), která zároveň potvrdila její pozvolné oživování.
Vývoj poptávky naproti tomu v dubnu zklamal, když reálné tržby v maloobchodu a službách pouze meziměsíčně stagnovaly. Deficit státního rozpočtu se ke konci května prohloubil na 210 miliard korun. V květnu se tradičně deficit zvyšuje výrazněji a následující měsíce by tedy měly přinést určitou úlevu. Riziko je však podle nás přesto vychýleno spíše směrem k výraznějšímu než schválenému deficitu.
Statistiky z amerického trhu práce v závěru týdne rozhýbaly finanční trhy. Počet nově vytvořených pracovních míst v květnu dosáhl 272 tisíc, zatímco tržní konsenzus činil 180 tisíc. Přetrvávající napětí na americkém trhu práce vedlo k dalšímu zmírnění sázek na snížení úrokových sazeb Fedu (centrální banky USA, pozn. red.) v letošním roce.
Aktuálně trhy zaceňují do konce roku snížení klíčové sazby o 40 bazických bodů, tedy o 10 bazických bodů méně než ve čtvrtek. My se nadále domníváme, že by ke „cutu“ nakonec letos v USA nemuselo dojít vůbec.
Více o dalším směřování napoví středeční zasedání Fedu (nový dot-plot) a ve stejný den zveřejněná květnová inflace. Americký dolar v pátek vlivem zmíněných dat vymazal ztráty od začátku týdne, když v páru s eurem posílil o 0,7 procenta na 1,082 USD/EUR. V mezitýdenním srovnání tak zpevnil o 0,3 procenta.
Měny středoevropského regionu v pátek částečně korigovaly své předchozí zisky. Koruna se v pátek odpoledne vrátila k hladině 24,60 CZK/EUR (+0,2 %). Nový impulz by ji mohla přinést květnová inflace, která je na programu příští úterý.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
https://faei.cz/dolar-na-uvod-tydne-mirne-silnejsi-koruna-slabsi/
