Druhý kvartál byl dost nepříznivým obdobím pro dopravu a skladování, které jsou vlastně takovým lakmusovým papírkem hospodářské situace. Proto jejich dvouciferný propad a vlastně i návrat pod úroveň roku 2019 snad nemůže těšit nikoho.
Asi největší pozornost na sebe nicméně poutají hotely a restaurace, které si už od začátku covidu nevedly nejlépe. Zatímco hotely si díky rozjezdu zahraniční turistiky pomohly k lepším číslům, restaurace zaznamenaly další pokles reálných tržeb.
Mimochodem celá HORECA (hotely a restaurace, pozn. red.) byla na konci června co do reálných výkonů ve srovnání s rokem 2019 o 20 procent níže. I když to agregovaná čísla přímo neříkají, ale je evidentní, že hůře jsou na tom firmy mimo hlavní turistická centra, která tak musejí spoléhat pouze na domácího zákazníka.
A ten samozřejmě pod tlakem inflace, respektive klesající kupní síly, šetří, kde se dá. HORECA tak může zatím jen vzpomínat, jak bylo před covidem.
Co nám napovídají výsledky služeb pro další měsíce? Minimálně to, že k žádnému restartu ekonomiky zatím nejspíš nedochází. Nejenom kvartální, ale především měsíční data naznačují, že celé odvětví služeb přešlapuje na místě. Žádný lídr, který by tato odvětví opanoval a vytáhl do černých čísel, se zatím nerýsuje.
Samozřejmě, pomineme-li právníky a účtaře, protože ti tvoří jen velmi malý segment služeb v ČR. Když k tomu připočteme slabý průmysl, jehož výsledky maskují automobilky růstem z nízkých základů, tak důvodů k radosti zůstává pomálu.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
