Máme tedy za sebou na meziroční bázi dva poklesy v řadě, přičemž meziročně dokonce akcelerují. Na lecčems špatném lze ovšem najít i něco dobrého. Například meziroční pokles ekonomiky pomáhá v boji s inflací, což z jiných statistik koneckonců již vidíme.
Statistici zatím nezveřejnili podrobný rozklad dat, lze nicméně očekávat, že stejně jako v prvním kvartále klesaly výdaje domácností, zatímco výdaje státu rostly. Pokles výdajů domácností a vysoké úrokové sazby se potom propsaly rovněž do poklesu stavebnictví, obchodu nebo pohostinství.
Nahoru nás naopak tlačil průmysl, který ovšem nevyráběl ani tak pro domácí, jako spíše pro zahraniční zákazníky. Dále lze proto očekávat úbytek zásob, zatímco zahraniční obchod nejspíše posouval HDP nahoru. Jinou otázkou je, jak se vyvíjely investice. Kvůli vysokým úrokovým sazbám a velmi nejisté budoucnosti očekávám v tomto případě spíše negativní než pozitivní vliv.
Vzhledem k tomu, že na mezikvartální bázi ekonomika roste, lze očekávat, že jsme se již dostali na dno, od kterého se nyní odrazíme a budeme růst. Za celý rok 2023 nicméně předpokládám spíše stagnaci než růst. Až rok 2024 nám přinese slušnější růst kolem 1,5-2,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
